Využil přitom metodu, kterou se před dvěma lety naučil v jihoindickém městě Madurai.
V běžné praxi na očním oddělení Pardubické nemocnice metodu bez použití ultrazvuku nevyužije, neboť se v moderní medicíně již řadu let nepoužívá. Ovšem v zemích třetího světa je díky nízkým nákladům stále hojně využívána. „Stáž v Indii a získané know-how jsou vstupenkou k operacím šedého zákalu ve třetím světě. Bez toho vás nikde nevezmou. Ani bych si nikoho nedovolil oslovit a přihlásit se na misi,“ říká Jiří Blažek.
INDICKÉ ZKUŠENOSTI
Indické zkušenosti mu otevřely cestu na africký kontinent. Spolu s kolegou Tomášem Prusenovským ze zlínské kliniky Gemini vyrazil na sever Ghany. Pracoval v Tamale. Ve městě se 360 tisíci obyvatel, které je správním střediskem oblasti Severní region a leží 600 kilometrů od ghanské metropole Accra. Centrem zdejší zdravotní péče je fakultní nemocnice při tamní univerzitě. Hlavní část je moderní, ovšem oční klinika sídlí v dost odlišné vedlejší budově.
„Naše pracovní prostředí a podmínky byly opravdu spíše polní. Na druhou stranu člověk poznal Afriku,“ vypráví lékař očního oddělení Pardubické nemocnice. „Byla to obrovská zkušenost. Na vlastní oči vidíte takové spektrum diagnóz, o nichž jste se jen učili a ve vlastní praxi jste se s nimi nesetkali,“ dodává.
Cílem dobrovolnické mise dvojice českých očních chirurgů byla pomoc s operacemi šedého zákalu, který je v zemích třetího světa hlavní příčinou slepoty. V průběhu svého pobytu odoperovali zhruba stovku pacientů. „Provedli jsme i přibližně 500 ambulantních ošetření,“ vypočítává Blažek.
Ač tušil, že míří do úplně odlišného prostředí, realita ho často překvapila. Udivil ho například počet lidí, kteří oslepli v důsledku zeleného zákalu. Jak později zjistil, Ghana je v tomto směru druhá v celosvětových statistikách.
ODLIŠNÉ DIAGNÓZY
„I několikrát denně jsem lidem říkal, že už navždy zůstanou slepí, protože mají oči zničené od zeleného zákalu. Byli i ve věku třiceti let. Na rozdíl od šedého zákalu se bohužel s tímto onemocněním nedá nic dělat, když se zjistí pozdě,“ vysvětluje Blažek, jenž tak během své mise pracoval se zcela odlišnými diagnózami než v Pardubické nemocnici. „Je to dáno anatomií oka. Černošské oko je anatomicky jiné než evropské. Proto nemoci, které kosí evropskou populaci a jsou příčinami slepoty, tam v podstatě nejsou. Ale o to víc mají glaukomů, tedy zelených zákalů,“ uvádí. Navíc se nezřídka setkával s onemocněním ve stádiu, kdy už nemohl pomoci.
„Bohužel místní lidé jdou nejprve za nějakým šamanem. Ten jim nechá dojít zdravotní obtíže do takového stádia, že se nestačíte divit. Přijdou s metastázami nádorů nebo s již neoperovatelným onemocněním,“ sděluje Jiří Blažek. Příčinou je nedostatek lékařů. Na jihu Ghany je situace poněkud lepší, ale sever s tímto problémem zápolí mnohem víc. Důkazem může být i nemocnice v Tamale, kde Blažek pracoval. Přestože je centrem zdravotní péče pro dva až tři miliony lidí, postrádala například neurologa či rentgenologa. Pardubický lékař tak na několik týdnů s kolegou Prusenovským výrazně zvýšil produktivitu v operacích šedého zákalu v této oblasti. „Zelený zákal operovala pouze jedna doktorka. Kdybychom tam byli delší dobu, asi bychom se naučili i tuto operaci dělat po ‚africku’, což má svoje specifika oproti postupu používanému v Česku. Ale raději jsme se věnovali tomu, co umíme. Kdybychom se učili něco nového, zvládli bychom méně operací a pomohli menšímu počtu lidí,“ říká Blažek. „I tak to bylo náročné.
Když na mikroskopu špatně vidíte, je to problém. Pokud vám nástroje neřežou nebo nestříhají, operuje se podstatně hůř. Navíc africké oči jsou geneticky jiné. Pracovali jsme i ve třiceti stupních, protože dva dny byla rozbitá klimatizace na sále. Ale zvládli jsme to,“ dodává.
POMÁHAL V ITIBO
Pobyt v ghanském Tamale nebyl jeho první africkou misí, před časem již pomáhal s projektem Itibo v Keni. A zřejmě se v budoucnu zase na černý kontinent vrátí. „Nechci z toho mít turistiku, mise musí mít smysl. Není v tom, že někde budu na otočku krátkodobě pomáhat. Je potřeba někoho učit, to je daleko efektivnější. I nyní jsme měli na sále mediky,“ líčí své africké zážitky pardubický lékař.
„K tomu ale potřebujete mít odpovídající podmínky, což nyní oční klinika v Tamale nemá. Snad by se to mohlo změnit díky jedné americko-nepálské neziskovce, která by měla sponzorovat výstavbu nové kliniky i vybavení. To by už byla jiná situace. Pokud by pak tento projekt opět podpořilo naše Ministerstvo zahraničních věcí, šlo by to správným směrem,“ uzavírá Jiří Blažek.
***
„I několikrát denně jsem lidem říkal, že už navždy zůstanou slepí.“ Jiří Blažek, oční lékař