Současně se v průběhu času postupně měnily názory na dietní stravování nemocných a vývoj medicíny obecně, což s sebou neslo i potřebu změny typů léčebné výživy. Některé se realizovaly rychleji, některé pomaleji, ale jak šel čas a vývoj, začalo být jasné, že současný systém poskytování léčebné výživy nemocným stále více pokulhává za skutečnou potřebou. Do edukačních materiálů bylo třeba promítnout nové kuchyňské technologie, a nové výrobní postupy ve výrobě potravin a polotovarů také přinesly změnu přístupu k edukaci o výživě nemocných.
Nutričně rizikoví pacienti
V současnosti již nelze realizovat kvalifi kovanou a kvalitní léčebnou výživu bez individualizace podle potřeb nemocného. Což neznamená pouze přímý a trvalý kontakt s nemocnými, ale také znalost laboratorních hodnot, používaných terapeutických výkonů a operačních postupů a v neposlední řadě i vzájemné ovlivnění léků a stravy. Zatím však ve většině zdravotnických zařízení není nutriční péče vykonávána v souladu s platnými předpisy a standardy nutričními terapeuty v přímém a trvalém kontaktu s nemocným podle jeho potřeb - tedy přiměřenou výživou podle individuální a aktuální potřeby s ohledem na specifi ka sociálních, náboženských a jiných skupin.
Přitom je třeba si uvědomit, že i z mnoha zahraničních studií (data potvrdily i výsledky průzkumu, který byl realizován ve FTNsP 2003, 2004) vyplývá, že v nemocnici akutní péče fakultního typu je 30-60 % pacientů nutričně rizikových a závažná malnutrice se projevuje u zhruba 25 % pacientů. Všichni pacienti se závažnou formou malnutrice vyžadují individuální a cílenou nutriční péči.
Vyšší kompetence i odpovědnost
To vše s sebou nese významné změny v rozsahu poskytovaných odborných činností, včetně změny názvu profese na nutriční terapeutku (terapeuta). Poprvé v historii této profese také došlo k rozdělení na dvě kvalifi kační úrovně - nutriční asistent s nižšími pravomocemi a kompetencemi a nutriční terapeut s větším rozsahem kompetencí - což ovšem znamená také větší samostatnost a odpovědnost. Za výkon povolání nutričního terapeuta se přitom považuje činnost v rámci preventivní péče na úseku klinické výživy a specifi cké ošetřovatelské péče zaměřené na uspokojování nutričních potřeb. Dále se tito specialisté ve spolupráci s lékařem podílejí na léčebné a diagnostické péči v oboru klinické výživy.
Vyhovět v maximální míře
Ve vztahu k pacientovi pak došlo k zásadní změně v přístupu k edukaci o potřebném systému stravování. Léty zažitý systém stravovacích příkazů a zákazů se výrazně změnil ve prospěch pacienta, kterému je nutriční terapeut mnohem příjemnějším partnerem v roli poradce. V praxi to znamená, že získá informace, jak řešit své stravování při dietním omezení tak, aby bylo právě pro něj optimální a realizovatelné. V tomto směru musí být ovšem samozřejmé, že je nutné brát v úvahu mnoho kritérií - například reálnou schopnost přípravy stravy, pracovní režim, finanční možnosti a mnohé další. Samozřejmostí je i návod na řešení méně běžných situací, tedy nejen když pacient opouští nemocniční zařízení, ale například i rady při stravování během dovolené v zahraničí, stejně jako zvládnutí rodinné oslavy, pracovní a společenské povinnosti spojené s pohoštěním či rautem nebo recepcí.
O autorovi: Tamara Starnovská OKV a CV FTN, Praha (tamara.starnovska@ftn.cz)