Nemocnice se prý mají domluvit jednotlivě se zdravotními pojišťovnami, aby jim lepší úhrady daly do smluv. Podle propočtu odborů klesnou příjmy od pojišťoven někde až téměř o dvacet procent. Hrozí tak zhoršení kvality a dostupnosti péče, tvrdí odboráři.
„Chtěli nás dnes přesvědčit, že minus je plus,“ komentoval tripartitu viditelně rozhořčený šéf lékařských odborů Martin Engel. „Trvá stav, kdy strana odborů a částečně i nemocnic trvá na tom, že vyhláška výrazně snižuje úhrady péče. My v každém případě v situaci, která tady je, změnu vyhlášky odmítáme,“ řekl ČTK náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek.
Připomněl, že jednání poskytovatelů zdravotní péče s pojišťovnami ještě neskončila. „Tvrdíme, že jako v minulých obdobích budou náklady na zdravotní péči výrazně vyšší, než teď ukazuje vyhláška,“ řekl Nosek. Obavy odborů, že se zhorší kvůli penězům dostupnost a kvalita zdravotní péče, náměstek odmítl. Pojišťovny jsou podle něj vázány vyhláškou o dostupnosti péče a musejí ji pro své pojištěnce zajistit. Což znamená nabídnout za péči takové úhrady, aby to pro nemocnice bylo přijatelné.
„Pro některé odboráře slouží úhradová vyhláška jen k tomu, aby se zviditelnili. Reálné podklady pro obavy nejsou,“ shrnul Nosek.
Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková tento výklad ministerstva odmítla. Potvrdila ČTK, že k dohodě zdravotnická tripartita nedospěla. „Odbory předložily ministerstvu informace z jednotlivých nemocnic, kde se sníží úhrady o pět procent, v reálu se započtením inflace a DPH to je až 13 procent,“ upřesnila.
Dopady podle Žitníkové už má úhradová vyhláška ve fakultních nemocnicích, kde lékařům berou příplatek 6,25 procenta, který dostali v roce 2011 po protestní odborové akci Děkujeme, odcházíme. „Máme informaci, že pokud se úhradová vyhláška nezmění, budou muset i v menších nemocnicích začít snižovat platy. S tím nesouhlasíme a budeme se muset poradit o dalším postupu,“ řekla Žitníková.
Odbory vytvořily s nemocnicemi a pacienty krizový štáb. Tvrdí, že vyhláška snižuje úhrady za akutní lůžkovou péči o 13,5 procenta, za následnou péči o 12,5 procenta a za ambulantní péči o 17,5 procenta.
Ministerstvo propočty odmítlo jako chybné, štáb prý účelově kalkuluje a straší lidi, aby dosáhl zvýšení plateb. Omezování péče prý nehrozí, příjmy zdravotních pojišťoven budou letos 228,9 miliardy korun s meziročním růstem 2,4 procenta a výdaje 230,849 miliardy s růstem 1,5 procenta.
Zdravotnické odbory podpořily páteční protest, který zorganizovaly lékařská komora a lékařské odbory kvůli snižování úhrad, které podle nich zhorší dostupnost péče. Komora nabídla k podpisu občanům petici proti snižování veřejných výdajů na zdravotnictví, zbytečně drahým lékům či dlouhému cestování k lékaři a do nemocnice.