Odborná praxe v Bad Steben

10. 1. 2007 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
V rámci mezinárodního programu mobility studentů Leonardo da Vinci jsme se zúčastnili odborné praxe ve Spolkové republice Německo. Během programu jsme měli možnost porovnat naše a zahraniční rehabilitační metody, rozšířit si obzory a zdokonalit se v cizím jazyce.


Naše stáž se odehrávala v malebném lázeňském městečku Bad Steben na rehabilitační klinice Franken a Auental spadající pod Deutsche Rentenversicherung Bund.

Toto městečko se nachází zhruba 30 kilometrů západně od města Hof nedaleko hranic spolkových zemí Bavorska a Saska - uprostřed krásné přírody. Stáže jsme se zúčastnili v počtu tří studentů.

Terapie

Byli jsme rozděleni tak, že do Klinik Franken jsme docházeli dva a Klinik Auental navštěvoval jeden. Klinik Franken je zaměřena na ortopedické a interní choroby, Klinik Auental na ortopedické diagnózy a psychosomatické problémy. Na každé klinice tvořilo tým zhruba devět fyzioterapeutů, čtyři tělocvikáři (Bewegungstherapie), tři bademeistři a dva badehelfeři.

Na tento počet terapeutů připadalo přibližně 200 pacientů, což byla ubytovací kapacita jedné kliniky. Pacienti měli během celého dne poměrně naplněný program, který jim začínal zhruba v sedm hodin ráno a končil v odpoledních hodinách. Z terapií s aktivní účastí pacientů můžeme jmenovat například individuální, skupinové cvičení s pomůckami i bez nich v tělocvičně, skupinové či individuální cvičení v bazénu, MTT - což je zkratka pro cvičení v posilovně cílené na konkrétní oslabené skupiny svalů, Nordic walking, kondiční tréninky pro kardiaky.

Program určoval terapeut

Mezi pasivní terapie můžeme zařadit rašelinové zábaly, přísadové koupele, elektroterapii, podvodní masáže, lymfatické drenáže manuální či přístrojové, klasické masáže, manuální terapii v rámci individuálního cvičení a školu zad. Na jednotlivých pracovištích se fyzioterapeuti střídali po třiceti minutách, takže jejich pracovní náplň byla velice pestrá, což hodnotíme jako velké pozitivum.

Během individuálního cvičení si celý program včetně zvoleného typu léčby určoval terapeut sám podle diagnózy a zprávy lékaře. Pacienti do skupinového cvičení byli rozdělováni podle diagnóz a přibližného zdravotního stavu či kondice.

Dohled a instruktáž v posilovně prováděli jak tělocvikáři, tak i fyzioterapeuti. K tomu patřilo i stanovování individuálního tréninkového plánu pro každého pacienta podle diagnózy.

Školy zad se zúčastnili pacienti ve čtyřech hodinách teoreticko-praktické výuky.

Mezi sdělované informace patřilo krátké všeobecné seznámení s anatomií a kineziologií páteře, správné vykonávání běžných denních činností, správný sed, antalgické polohování a pracovní činnosti.

Denní program

Náš denní program se zpočátku řídil podle fyzioterapeuta, který nás měl na starost a seznamoval nás s tamními metodami a zvyklostmi. Takže jsme v podstatě kopírovali jeho program a po zhruba dvou týdnech jsme se začali sami zapojovat do pracovního procesu. Zpočátku jsme prováděli masáže, při kterých jsme si zdokonalovali jazykové znalosti.

Po zvládnutí základních pojmů nutných k vedení skupin jsme začali provádět skupinové cvičení jak v tělocvičně, tak i v bazénu. Po dalším zdokonalení jazyka jsme prováděli elektroléčbu, individuální terapii a vlastně jsme se stali rovnocennými fyzioterapeuty a plně se zapojili do pracovního programu. Mezi další námi prováděné terapeutické úkony se nakonec zařadila i škola zad.

Po odborné a znalostní stránce jsme obstáli a zvládali jsme náš pracovní program bez větších problémů. V případě výskytu jakéhokoli problému nám velmi ochotně vycházeli vstříc naši němečtí kolegové, kteří nám danou problematiku vysvětlili a názorně ukázali. Jak po odborné, tak i po jazykové stránce byl celý program stáže velice přínosný.

Podařilo se nám nasbírat mnoho nových znalostí, dovedností a krásných vzpomínek. Díky velmi příjemnému kolektivu jsme se rychle začlenili, neboť všichni naši kolegové byli milí a snažili se nám v každé situaci pomáhat. S některými kolegy jsme se setkávali i mimo pracovní dobu. Dva dny v týdnu jsme s nimi chodili hrát volejbal, a tak jsme utužovali naše vztahy. Ostatní volný čas jsme trávili výlety na kole po okolí a poznávali jsme zvyklosti a běžný život v Německu.

Závěr

Pobyt byl pro nás velmi přínosný v každém směru. Podařilo se nám poznat fyzioterapii jako obor, kde můžeme uplatnit všechny dosud nabyté znalosti a dovednosti a možnost provádět terapii podle vlastního úsudku založeného na znalostech dané problematiky, který není zcela omezován ordinací lékaře a pojišťovny. Takže terapie může být zcela cílena na pacientovy problémy měnící se v průběhu terapie.


O autorovi: Matěj Liška, Jan Krňoul, Miloslav Maceška, studenti VŠ, obor fyzioterapie, Plzeň

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?