Praha - Změnám brání hlavně nedostatek peněz, soudí odborníci.
Péče o chronicky nemocné, která má blíže k sociálním službám, by měla být přesunuta do menších komunitních zařízení, nemocniční oddělení by měla poskytovat hlavně rychlou a akutní péči, nastínil možnou přeměnu oboru ředitel Psychiatrického centra Praha Cyril Höschl. Zavřít najednou léčebny by ale považoval za zbrklé.
Co se týče výdajů na psychiatrii, je Česko na předposledním místě v Evropě, hůř je na tom jen sousední Slovensko. Podle ředitele bohnické léčebny Ivana Davida se Česká republika v současnosti bez léčeben neobejde, pacienty nelze umístit jinam. Léčebny by ale potřebovaly na rekonstrukce asi 15 miliard korun, jejich západoevropské protějšky mají také v průměru dvakrát tolik zaměstnanců.
V posledních letech podle Davida mírně vzrostl zájem českých mediků o léčbu duševních nemocí. Upozornil ale na to, že nechtějí pracovat v mimopražských léčebnách, kde jsou přetíženi rutinní prací.
„Smazal se rozdíl mezi 'duchaři' a 'práškaři',“ vysvětlil Höschl další ze změn, kterou jeho obor prošel v posledních letech. Podle něj se ukazuje, že podáváním léků i terapií lze dosáhnout podobných efektů. Sto padesát let od narození jednoho z otců moderní psychiatrie Sigmunda Freuda se jeho dnešní pokračovatelé soustředí zejména na moderní metody snímání mozku, vývoj nových léků a souvislosti mezi genetickou výbavou jednotlivce a jeho chováním.
Psychiatrie se ale v jednotlivých zemích příliš neliší, o vědecký pokrok se starají spíše týmy odborníků z více zemí, upřesnil David. V Česku má od šedesátých let tradici výzkum psychiatrických léků. Světové trendy podle Höschla nezaspali ani čeští terapeuti. „Před dvěma lety tu byl světový kongres kognitivně behaviorální terapie a jeho prezidentem byl doktor (Ján) Praško od nás, což svědčí o určitém uznání, které česká psychiatrická škola ve světě má,“ uvedl Höschl.
Centra výzkumu v neurovědách a genetice leží mimo Českou republiku, proto řada mladých vědců odchází do zahraničí. „Někteří se ale po dvou či po třech letech vrátili,“ upřesnil Höschl. V zahraničí podle něj zůstává asi třetina mladých českých odborníků.
|
Příspěvky s názvem článku na který reagujete posílejte přes formulářZDE Pravidla diskuse najdete v prohlášení vydavatele. |
Výzkumný ústav psychiatrický poskytl za dobu fungování zázemí mnoha významným osobnostem, které se proslavily po svém odchodu do zahraničí. Pracoval v něm například světově známý kontroverzní psychiatr Stanislav Grof. Proslulost si získal zejména objevem takzvaného holotropního dýchání, které vychází z šamanských rituálů. Řada vědců se však staví k jeho objevům skepticky.
ČTK