Situaci ilustruje osud nového kontaktního centra, které sdružení Sananim otevřelo v Praze 5 poblíž otevřené drogové scény v parku Na Skalce.
Zdejší radnice tvrdí, že v bývalých kancelářích nelze poskytovat zdravotnické služby uživatelům drog. Ředitelka Sananimu Marie Richterová Těmínová uvedla, že centrum se v poslední době stalo terčem útoků. Nejde jen o to získat laciné body do volební kampaně, ale i o napadání fyzické.
Vedle opakovaně rozbitých oken či poničeného auta se na dveřích kontaktního centra podle ní asi před týdnem objevil nápis Vypálíme vás.
Kvůli omezením ze strany radnice, která nabídla, že kanceláře odkoupí, Sananim musel část agendy přesunout na ulici. „Máme méně kontaktů, ale stále poskytujeme řadu služeb,“ konstatovala Těmínová.
„Když půjdu do extrému, zrušení kontaktního centra by mělo výrazný dopad do situace v celé ČR. Sananim poskytuje třetinu všech služeb,“ uvedl vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti Viktor Mravčík.
Počet problematických uživatelů drog se v Česku odhaduje asi na 30 tisíc, z toho v Praze jich je asi 11,5 tisíce. Po dlouhodobém růstu začal stagnovat počet vyměněných jehel a stříkaček - ročně jde asi o 4,5 miliónu kusů. Sdružení Prev-Centrum se podle Ondřeje Počarovského snažilo vyčíslit na vzorku asi 1500 pražských uživatelů drog rozdíly mezi náklady na represi, na léčby a na prevenci.
Pokud by dotyční strávili rok ve vězení, přišlo by to státní kasu asi na 350 miliónů korun. Pokud by se část z nich léčila s hepatitidou typu C či s AIDS, mohly by se roční náklady vyšplhat k půl miliardě korun. Terénní programy s výměnou stříkaček v Praze podle něho stojí zhruba 30 miliónů korun. „Kdyby se prevencí předešlo jedinému onemocnění virem HIV / AIDS, zaplatilo by se to,“ konstatoval národní protidrogový koordinátor Kamil Kalina.
Podle něho se k žádnému ze tří stupňů protidrogové prevence nehlásí ministerstvo zdravotnictví. Jeho dotace na prevenci klesly ze 17 miliónů korun v roce 2006 na 7 miliónů letos, čili skoro o 60 %. „Zaujímají postoj, že se jich to netýká,“ poznamenal Kalina.
V sázce je však mnoho. „Pokud nebudeme schopni monitorovat situaci, nebudeme moci reagovat na vznik epidemie, ani na zvýšený výskyt infekčních onemocnění,“ varoval Mravčík. „Pokud se ministerstvo nebude věcí intenzivně zabývat, doplatíme na to všichni, a to nejen penězi,“ souhlasil s ním primář oddělení léčby závislostí Všeobecné fakultní nemocnice Petr Popov.
Praha podle městské protidrogové koordinátorky Niny Janyškové ročně na protidrogovou prevenci dává 40 miliónů korun. „Otázka je, jak dokážeme pokrývat výpadek státních financí,“ uvedla Janyšková. Ministerstvo zdravotnictví škrty zdůvodnilo ekonomickou krizí.