Ministerstvo zdravotnictví dílčí problémy s péčí o pacienty s takzvaným apalickým syndromem připouští. „Jsme ale přesvědčeni, že v této chvíli je záležitost řešitelná na úrovni jednotlivých zdravotnických zařízení a zdravotních pojišťoven,“ řekl ČTK Vítězslav Klíma z tiskového odboru ministerstva. Pouze pokud se ukáže, že na této úrovni se problém vyřešit nepodaří, bude ministerstvo hledat optimální řešení, dodal.
Od roku 2003 umisťuje brněnská fakultní nemocnice pacienty v bdělém kómatu s takzvaným apalickým syndromem do léčebny pro dlouhodobě nemocné v Bílovicích nad Svitavou. Péče o ně je však mnohem náročnější a také dražší než o běžné pacienty. Lékaři musejí uměle zajišťovat téměř všechny funkce organizmu, od pomoci s dýchání, přes příjem stravy až po vyprazdňování.
Náklady na jeden den péče o pacienta v bdělém kómatu jsou podle lékařů kolem 1400 korun, pojišťovny přitom proplácí necelých 900 korun. Po uplynutí třech měsíců hospitalizace navíc některé odmítají náklady hradit vůbec.
„Brání se tím, že už se nejedná o zdravotní, ale sociální péči,“ uvedla Mičudová. Podle ní ale zdravotní stav pacientů rozhodně neumožňuje, aby se o ně starali v domovech důchodců nebo rodinní příbuzní.
Podle lékařů by proto v nemocnicích měla vzniknout oddělení, která by se na péči o tyto lidi specializovala. Odborníci odhadují, že v budoucnu jich bude ještě přibývat. Do bdělého kómatu se dostávají lidé se zraněním hlavy při autonehodách, adrenalinových sportech, jízdě na kole bez přilby i kvůli infekčním a nádorovým onemocněním.
Do jisté míry se na zvyšování jejich počtu podílí i medicína, která už dokáže udržet při životě pacienty, kteří by dříve zranění podlehli ještě před příjezdem do nemocnice, připustila Mičudová.
Za poslední tři roky bylo v bílovické léčebně pro dlouhodobě nemocné hospitalizováno 32 pacientů a apalickým syndromem, 17 z nich zemřelo. Doba hospitalizace se pohybovala od jedno dne až po téměř jeden rok.
ČTK