ČTK to po jednání zdravotnické tripartity řekla její vedoucí a místopředsedkyně zdravotnických odborů Ivana Břeňková. Podle ní se na tom shodli odboráři i zaměstnavatelé.
Memorandum podepsal na jaře ministr zdravotnictví s lékařskými odbory, které uspořádaly na přelomu roku protestní akci Děkujeme, odcházíme. Výpověď tehdy podala skoro pětina z 20.000 nemocničních doktorů.
Dohoda, která krizi ve zdravotnictví zažehnala, počítala mimo jiné se zvýšením platů. Od března dostali lékaři přidáno o 5000 až 8000 korun podle praxe. V příštím roce by se měl jejich plat zvednout o deset procent. Přilepšit si mají i ostatní zdravotníci.
Ministr Leoš Heger (TOP 09) už dřív ČTK řekl, že se bude snažit memorandum dodržet a růst mezd považuje za prioritu. Podle něj jsou v systému ještě rezervy ke zvýšení efektivity. Zdravotní pojišťovny ale zdravotnickým zařízením a lékařům zaplatí příští rok zhruba stejný objem péče jako letos, úhrady jim nenavýší. Navíc se zvedne daň z přidané hodnoty.
Podle Břeňkové tak „bude muset pomoci vláda a ministerstvo financí“, aby se sliby zdravotníkům dodržely. Podle odborářky je nejjednodušší cestou zvýšit platby do zdravotního pojištění za takzvané státní pojištěnce. Stát hradí pojistné za děti, důchodce, nezaměstnané či studenty.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň ČTK po jednání tripartity řekl, že finanční možnosti státu jsou v nynější ekonomické situaci omezené. „Jak jednotliví zaměstnavatelé, tak odbory musí hledat zdroje i ve zvýšení efektivitě,“ podotkl.
Podle Sršně bude záležet třeba na tom, kolik peněz se do zdravotního pojištění odvede. Uspořit by se mohlo díky změně lékové politiky či změně nákupu zdravotnických prostředků. Peníze do zdravotnictví by v příštím roce mohly také přitéct ze zvýšených poplatků. Počítá se s rušením akutních lůžek.
Šéf lékařských odborů Martin Engel před nedávnem řekl, že nechce hrozit protesty a dává zatím přednost jednání. To dnes uvedla i místopředsedkyně zdravotnických odborů.