Pokud by dali výpověď všichni, kteří v minulých dnech podepsali deklaraci „Děkujeme, odcházíme“, přišli by pacienti nemocnic ve Šternberku, Prostějově, Přerově a Olomouci o 165 doktorů. Někde by mohla skončit celá oddělení.
Celostátním protestem chtějí zdravotníci dotlačit vládu k tomu, aby lékařům výrazně zvedla platy. Jinak k poslednímu prosinci skončí a mnozí odejdou do ciziny.
„Celkově v nemocnicích v Prostějově, Přerově, Šternberku a Fakultní nemocnici Olomouc podepsalo výzvu 165 lékařů, přičemž většina v minulém týdnu, kdy jsme tyto čtyři nemocnice navštívili,“ uvedl Jan Sedláček, mluvčí kampaně.
„Jistě to nejsou všichni z Olomouckého kraje, další se mohli připojit z nemocnic v Šumperku, Jeseníku a Hranicích,“ dodal. Vedle navýšení mezd požadují lékaři i změny v postgraduálním vzdělávání.
Lékařský odborový klub - Svaz českých lékařů (LOKSČL) v pátek získal pro protest „Děkujeme, odcházíme“ podporu více než padesáti procent lékařů šternberské nemocnice. Na parkoviště před nemocnici, kde se organizátoři setkali s místními lékaři, protože je provozovatel do nemocnice nevpustil, přišlo debatovat na dvacet lékařů.
„Některá oddělení v pátek podepsala celá, např. gynekologickoporodnické,“ dodal Sedláček s tím, že na místě podepsalo protest, kterým lékaři dávají najevo své odhodlání odejít, šest doktorů.
V minulém týdnu se zástupci organizačního týmu kampaně sešli i s lékaři ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNOL) a jejich kolegy v nemocnicích v Prostějově a Přerově, kde získali podporu čtyřicet, padesát a pětadvacet procent všech lékařů.
Ve fakultní mají pod deklarací sedm desítek podpisů. Předseda LOK-SČL Martin Engel poukázal na to, že hlavně v menších nemocnicích může nastat problém, že pacienty nebude mít kdo léčit. „Nepůjde jen o jednotlivá oddělení, ale pokud vláda nebude ochotna jednat, mohou odchody ohrozit celé nemocnice. Zatím to vypadá tak, že pan ministr lékařům přidat nechce,“ uvedl Engel.
Že mnozí lékaři myslí odchod do zahraničí vážně, ukázal podle Engela jejich zájem o nabídky zahraničních nemocnic na pracovním veletrhu v Praze. „Přišlo na šest tisíc lidí. Ptali se na podmínky, brali si podklady a dávali své e-mailové adresy,“ uvedl.
Vedení fakultní nemocnice hrozby lékařů nezlehčuje. Výrazné oslabení některých klinik by mohlo velmi komplikovat chod zařízení. Přitom odhodlanost odejít není ve fakultních nemocnicích zdaleka tak silná jako v těch menších.
„Vzhledem k předpokládanému financování nemocnic v příštím roce ale nemůžeme požadavky lékařů uspokojit z rozpočtu FNOL. Situaci sledujeme, ale nemůžeme zatím podnikat žádné kroky, protože v tuto chvíli nevíme, kolik našich lékařů se k výzvě připojuje ani o jaké jde odborné specializace,“ reagoval minulý týden mluvčí Egon Havrlant.
V klidu nenechávají podpisy pod výzvou ani holding Agel, který má v pronájmu nemocnice v Prostějově, Přerově, Šternberku a vlastní Šumperskou nemocnici. „Situaci rozhodně nebereme na lehkou váhu. Chápeme, že někteří lékaři výzvě vyjádřili podporu, a v otázce změny pravidel dalšího vzdělávání rozumíme nespokojenosti,“ uvedla mluvčí Agelu Hana Szotkowská.
Pokud by lékaři hrozbu naplnili a odešli, dopadne to podle Agelu na pacienty a samotné nemocnice, které nemají možnost situaci ovlivnit. „Systémové změny nebo úpravy parametrů jsou odpovědností centrálních orgánů. Z naší pozice se přesto snažíme udělat maximum: máme vyšší úroveň nástupních platů než okolní nemocnice, mladé lékaře nezaměstnáváme na krácený úvazek,“ uvedla s tím, že Agel nechce snižovat platy, i když poklesnou úhrady od pojišťoven.
Protestem chtějí lékaři docílit navýšení základního platu pro začínajícího lékaře na jeden a půl násobek průměrné hrubé mzdy, pro atestovaného specialistu požadují trojnásobek. Engel poukázal na to, že například v Turecku nebo Portugalsku je to pětinásobek. Peníze na to podle něj ve zdravotnictví jsou.