Při oddlužení Nemocnice Na Bulovce a FN u sv. Anny se ministerstvu zdravotnictví podařilo tento začarovaný kruh prolomit a dát nám konečně jistotu - vládou schválené oddlužení je totiž zcela jasně protiprávní.
Zakázaná veřejná podpora
V České republice máme systém zdravotních pojišťoven, kdy si pojištěnci platí zdravotní pojištění a pojišťovny posléze hradí jejich zdravotní péči. V českém systému jsou nemocnice považovány za soutěžitele a vztahují se na ně pravidla hospodářské soutěže a veřejných podpor. Tím se, zjednodušeně řečeno, lišíme například od Velké Británie nebo Španělska, kde mají národní zdravotní službu, zdravotní péče se hradí z daní a kde se na nemocnice pravidla hospodářské soutěže a veřejných podpor nevztahují.
Přistoupením k EU se Česká republika zavázala neposkytovat zakázanou veřejnou podporu, kterou by zvýhodnila jednu nemocnici oproti jiné. Konkrétně je tento zákaz vyjádřen v článku 107 (1) Smlouvy o založení EU. A aby nikdo nezůstal na pochybách, zavedli jsme si obdobné ustanovení - konkrétně § 19a - do našeho českého zákona o ochraně hospodářské soutěže. Tato pravidla, zjednodušeně řečeno, ministerstvu zdravotnictví a krajům zakazují vůči nemocnicím postupovat jako myšička, která rozdává kašičku systémem „tomu málo, tomu víc, tomu všechno, tomu nic“ a zvýhodňovat některé nemocnice na úkor druhých, například prostřednictvím přímé dotace, jako je tomu v současném případě. Pokud ministerstvo nebo kraj takovou dotaci hodlají poskytnout, musí nejdříve požádat o schválení Evropskou komisi, jinak se jedná o zakázanou veřejnou podporu se závažnými důsledky.
Nejhorší druh podpory
Z tohoto pravidla existuje důležitá výjimka v podobě doktríny služeb obecného hospodářského zájmu (SOHZ). SOHZ jsou takové služby, které jsou poskytovány všem nebo většině občanů a které by bez finanční intervence státu nebo krajů nebylo možné poskytovat. Kompenzace SOHZ ve zdravotnictví je považována za automaticky slučitelnou veřejnou podporu a není třeba schválení ze strany Evropské komise.
Ale dotace pro Bulovku a sv. Annu kritéria kompenzace SOHZ nenaplní, protože se jimi hradí ztráty z minulých let způsobené špatným hospodařením, není z nich zřejmé, které konkrétní SOHZ by měly být kompenzovány, a zcela chybí možnost kontroly přiměřenosti kompenzace a zajištění navrácení v případě nadměrné kompenzace. „Nepomáhají“ ani deklarace ministra o jejich nesystémovosti. V případě Bulovky a sv. Anny se jedná o tzv. operativU veřejnou podporu soutěžitelům v potížích, která je považována za nejhorší možný druh nezákonné veřejné podpory, protože se při ní peníze poskytují nejméně efektivním nemocnicím bez dostatečných záruk účinné změny a nenarušení hospodářské soutěže mezi nemocnicemi.
Odvaha hájit svá práva
Je jen otázkou času, kdy se proti takovým krokům začnou poškození -typicky ostatní soutěžící nemocnice, které podporu neobdržely a jsou tak znevýhodněny - bránit. Mají řadu možností - obrátit se na soud s nekalosoutěžní žalobou žádající kompenzaci vzniklé újmy a/nebo s žalobou požadující zákaz poskytnutí veřejné podpory, mohou se také obrátit na Evropskou komisi nebo Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a žádat o prošetření podpory a její navrácení.
Při navracení veřejné podpory musí příjemce zaplatit sankční úrok, který se vypočte jako bazický úrok plus 10 % per annum. Žádný z těchto kroků není pro stěžovatele nijak zvláště finančně náročný, jde jen o odvahu postavit se ministerstvu či kraji a hájit svá práva. Zkušenost s takovým postupem je například z Německa, kde zakázanou veřejnou podporu ve prospěch státních nemocnic napadala soukromá společnost Asklepion Kliniken.
Otázka za milion
V České republice cestu nemocnicím prošlapaly soukromé lékárny, které zažalovaly kraje nezákonně proplácející regulační poplatky, u soudů uspěly a domohly se jak zákazu proplacení poplatků, tak značného finančního odškodnění. Mimochodem, proplácení regulačních poplatků v krajských lékárnách bylo v roce 2010 ukončeno proto, že se o proplácení začala váženě zajímat Evropská komise, která dopisem ÚOHS důrazně upozornila na to, že se jedná o nepovolenou veřejnou podporu.
Je nějaký podstatný rozdíl mezi krajem, který přes krajské lékárny proplácí regulační poplatky a poškozuje tak ostatní lékárny, a ministerstvem, které poskytuje nesystémové prostředky neefektivním nemocnicím a poškozuje tak ostatní nemocnice, které takové prostředky neobdrží a se zvýhodněnými musí o pacienty soutěžit? Otázka za milion, možná za víc. Já žádný podstatný rozdíl nevidím. Odpověď se můžeme dozvědět záhy, stačí jedna odvážnější poškozená nemocnice, která se bude domáhat svých práv. Vysvětlit situaci srozumitelně soudci, Evropské komisi nebo ÚOHS není až tak složité.
O autorovi| JUDr. Martin Abraham, advokát, Abraham & Partneři, advokátní kancelář, s. r. o.