Očkování v současnosti podle WHO zachrání dva až tři miliony lidských životů za rok a dalším 1,5 milionu úmrtí by se dalo zabránit, kdyby k očkování mělo přístup více lidí. Důvody, proč se lidé rozhodnou se neočkovat, jsou podle WHO rozličné: jde o ledabylost, problémy s dostupností očkovacích látek a nedůvěru. Jako příklad onemocnění, které se znovu vrací, i když se proti němu očkuje, uvádí WHO spalničky. Předloni celosvětově přibylo oproti roku 2016 o 30 procent případů spalniček.
V Evropě v roce 2017 onemocnělo spalničkami 23.927 lidí, zatímco v roce 2016 to bylo 5273 nemocných, uvádí agentura DPA s odvoláním na WHO. Podle údajů českého Státního zdravotního ústavu do začátku loňského prosince bylo v Česku zaznamenáno 182 případů spalniček, což bylo asi o čtvrtinu více než za celý rok 2017.
Mezi další závažná rizika pro lidské zdraví řadí WHO znečištěné ovzduší a změnu klimatu. "Devět z deseti lidí každý den dýchá znečištěný vzduch," uvádí WHO. Špatný vzduch si každý rok vyžádá daň v podobě sedmi milionů předčasných úmrtí. Devadesát procent z nich připadá na země s nízkými a středními příjmy, které vyprodukují velké množství emisí v průmyslu, dopravě, zemědělství, ale i neekologickým vytápěním. Globální změna klimatu si prý ročně v období 2030 až 2050 vyžádá 250.000 případů úmrtí způsobených podvýživou, malárií, průjmovými onemocněními a přehřátím.
Lidstvo se také podle WHO musí připravit na další pandemii chřipky. "Jedinou věcí, kterou nevíme, je, kdy udeří a jak silná bude," připouští zdravotnická organizace. Za další závažná rizika WHO považuje třeba odolnost vůči antibiotikům nebo virus HIV.