OECD zároveň ocenila, že v Česku klesla úmrtnost na infarkt za deset let na méně než polovinu, což je jeden z nejstrmějších poklesů v zemích OECD. Studii představilo ministerstvo zdravotnictví.
Podle studie je Česko jedinou zemí OECD, kde roste kuřáctví. V letech 2000 až 2011 podíl denních kuřáků mezi dospělými stoupl o pět procent, průměr OECD klesl o 21 procent. Jedna z nejvyšších je podle studie také úmrtnost na ischemickou chorobu a cévní mozkové příhody. Na 100.000 Čechů připadá 264,4 úmrtí na choroby srdce, což je dvojnásobek průměru OECD, cévních mozkových příhod je 106,4, průměr OECD je 69,1.
Výkonná ředitelka zdravotnické divize OECD Francesca Colombová označila za alarmující, že v Česku má cukrovku přes osm procent obyvatel, průměr OECD je 6,9 procenta. Míra obezity dospělých stoupla ze 14 procent v roce 2000 na 21 procent v roce 2011, průměr OECD je 17,2 procenta. Obezita a nadváha ve věku 15 let stoupla z devíti na 15 procent.
„Česko se musí více zaměřit na prevenci a věnovat se detekci, aby bylo možno včas zahájit léčbu. Vedle zlepšení kvality života tak lze předejít i vysokým nákladům na pozdější léčení,“ řekla Colombová na dnešním semináři. Česko by podle ředitelky mělo zvážit finanční pobídky praktickým lékařům, kteří by převzali hlavní roli v komplexní léčbě pacientů s cukrovkou.
Na tiskové konferenci po semináři pak uvedla, že pro zlepšení kvality péče nestačí jednorázové kontroly, jde o trvalé sledování výsledků, včetně systému finančních pobídek. Dat má Česko hodně, je ale nutno je propojit, aby vznikl komplexní výstup, z něhož lze vyvozovat potřebné změny.
„Popis stavu vidí ministerstvo zdravotnictví stejně jako zpráva OECD,“ řekl ministr Svatopluk Němeček (ČSSD) s tím, že vedení ministerstva si stanovilo stejné cíle, jaké doporučila zpráva, aniž ji znalo. Chce vydat strategii, kvalitu by měla sledovat všechna zdravotnická zařízení, zatím to dělají jen některé nemocnice. Počítá také s integrací registrů a dat v chystané národní zdravotnické informační agentuře.
Nový ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek doplnil, že hodnocení nelze dělat bez propojení dat. Nehodnotí se přitom data individuální, ale chování systému vůči skupinám pacientů. „Nejde o žebříčky v médiích a vyhledávání extrémů, ale o to, aby ti, co o nemocné pečují, měli možnost srovnání a sebekorekce,“ shrnul.
Studie vyzdvihla, že výskyt chronických nemocí srdce u pacientů s cukrovkou druhého typu, která souvisí s nezdravým životním stylem, klesl v Česku ze 40 procent v roce 2001 na méně než 30 procent v roce 2008.
Studie OECD radí posílit účast ve screeningu. Prevenci rakoviny děložního čípku podstupuje polovina Češek od 20 do 69 let, průměr OECD je 59,6 procenta. Cílené zvaní, jež zahájily zdravotní pojišťovny letos v lednu, účast už začalo navyšovat.
Zpráva poukazuje i na to, že jednorázová akreditace nemocnic nestačí pro zajištění kvality a bezpečí péče. Česko by podle doporučení mělo sledovat kvalitu průběžně. Do národního systému hlášení chyb by se měli zapojit všichni poskytovatelé péče, nyní je zapojena pětina nemocnic.
Na zdravotní péči dává Česko 7,2 procenta HDP. Patří tak v rámci OECD k zemím s nejnižšími výdaji.