Podíl českého zdravotnictví na HDP je jeden z nejnižších mezi zeměmi OECD. Vyšší podíl však nevypovídá nic o efektivitě využití vynaložených prostředků.
V roce 2007, rok před zavedením regulačních poplatků u lékaře, v lékárně a nemocnici, patřilo Česko také k zemím s nejnižšími výdaji občanů na zdravotnictví. Spoluúčast sice stoupla od roku 2002 z 10,3 na 14,8, ale nižší byla jen v Lucembursku a srovnatelná v Dánsku a Norsku. Statistiky za rok 2008 ještě nejsou dostupné. Dá se předpokládat, že regulační poplatky procento spoluúčasti navýší.
Spoluúčast, neboli soukromé výdaje, zahrnují přímé platby pacientů (do zavedení regulačních poplatků především za léky), výdaje neziskových institucí, zaměstnavatelů za zdraví zaměstnanců a soukromé pojištění.
Největší soukromé výdaje měli v roce 2007 pacienti v USA, 54,2 procenta, v Evropě pak Švýcaři, 40,7 procenta a Slováci, 33,2 procenta.
Česko spolu s Dánskem, Lucemburskem, Norskem, Švédskem a Velkou Británií patří k zemím s vyšším podílem veřejných výdajů na financování zdravotnictví. V ČR jsou to především výdaje veřejného zdravotního pojištění, obdobně jako ve Francii, Lucembursku, Nizozemsku a Německu. V Británii soustřeďuje finance národní zdravotní služba, tedy stát, podobně jako v Česku před rokem 1989.
Výdaje na jednoho obyvatele v přepočtu podle kupní síly a cenové hladiny v dané zemi ukazují, že Česko dává na zdravotnictví víc než Polsko, Maďarsko a Slovensko, ale nedosahuje úrovně většiny zemí OECD.
ČTK