Nejvyšší jsou v USA, 52,2 procenta, a ve Švýcarsku, 35,1 procenta. ČR zaostává i ve výdajích zdravotnictví na jednoho občana podle parity kupní síly.
Data OECD zveřejnili čeští statistici s tím, že vyšší podíl nevypovídá nic o efektivitě využití vynaložených prostředků.
Soukromé výdaje, kam se řadí přímá vydání obyvatel, výdaje neziskových institucí, dary, výdaje firem na zdraví zaměstnanců či soukromé zdravotní pojištění, dosahovaly v roce 2011 v ČR podle dat OECD 15,8 procenta, z toho 14,7 procenta byly přímé platby obyvatel, mezi něž se řadí regulační poplatky, doplatky za léky či příplatky za nadstandard.
Nárůst spoluúčasti byl jedním z bodů reformy zdravotnictví, kterou zaváděla ODS a pak TOP 09. Do roku 2014 měla narůst na 22 procent.
V Evropě vedle nejvíce zatíženého Švýcarska byly soukromé výdaje vysoké také v Maďarsku a Portugalsku, po 35 procentech, a v Irsku, 33 procent. Nízké byly v Británii, 17,2 procenta, ve Švédsku, 18,4 procenta a na Islandu, 19,6 procenta.
Valnou většinu peněz zdravotnictví tvoří veřejné výdaje, v ČR to v roce 2011 bylo 84,2 procenta celkových výdajů na zdravotnictví. V tom 5,8 procenta byly výdaje státního a územních rozpočtů a 78,4 procenta výdaje veřejného zdravotního pojištění.
Nejvyšší podíl veřejných financí v evropských zemích OECD za rok 2011 měly Dánsko, 85,1 procenta, Británie, 82,8 procenta, a Švédsko, 81,6 procenta. V Dánsku, Finsku, Portugalsku a Švédsku pochází převážná část veřejných prostředků na zdravotnictví z veřejných rozpočtů, naproti tomu ve Francii, Německu, Nizozemsku a Slovinsku jde rozhodující část veřejných financí z veřejného zdravotního pojištění.
Při porovnání výdajů na jednoho obyvatele v přepočtu podle kupní síly a cenové hladiny v jednotlivých zemích ČR převyšuje blízké země Polsko, Maďarsko a Slovensko, ale nedosahuje úrovně většiny ostatních evropských zemí OECD. Pokud se pomine extrém USA, kde jsou tyto výdaje více než čtyřikrát vyšší než v ČR, pak ČR předstihují Nizozemsko, Švýcarsko a Norsko, kde jsou vyšší 2,7 krát a více oproti ČR.
Statistici upozorňují, že porovnání podle parity kupní síly může ukazovat vedle poměřování objemu peněz do zdravotnictví také míru nákladnosti zdravotnických systémů, což platí zejména pro USA, Norsko a Švýcarsko. Nesvědčí tedy podle nich tolik o úrovni a výsledcích péče, které z jiných mezinárodních srovnání vycházejí v ČR relativně příznivě.