Z mnoha oblastí mě snad nejvíce zaujalo mražení všech získaných embryí (freeze all) jako varianty standardního postupu. Ten je užíván jako jedna z možností prevence ovariálního hyperstimulačního syndromu. V současné době se ale stává i alternativou v souvislosti s posunem implantačního okna. K tomu v různé frekvenci dochází u ovariální
stimulace v závislosti na použitém stimulačním protokolu a dávkování gonadotropinů. Mezi jiným se projevuje elevací sérového progesteronu v den indukce ovulace. Pokud jsou v takovém cyklu přenesena čerstvá embrya, pregnancy rate je signifikantně snížen.
Výběr ovariální stimulace má velký podíl na výsledku léčby. Není možné opomíjet faktory jako věk, ovariální rezerva, BMI či ovariální dysfunkce při přípravě individualizovaného stimulačního protokolu s optimálním dávkováním různých typů gonadotropinů i odlišnými způsoby hypofyzární suprese.
V této souvislosti je zajímavý nový stimulační preparát, který bude jako druhý na našem trhu obsahovat hCG místo LH, navíc placentární, což by mohlo být výhodné jak ze strany biologické dostupnosti a imunomodulačního působení, tak i jeho nižší spotřeby během stimulace. Nezbytnou podmínkou zavedení freeze all do klinické praxe je funkční systém vitrifikace s výbornými výsledky přežívání po rozmražení. V kombinaci s relativně jednoduchými postupy přípravy endometria hormonální substitucí tak skutečně může mít širší uplatnění.
Klíčovou roli v úspěšnosti léčby hraje nejen počet a kvalita gamet, ale také zavedené postupy v embryologické laboratoři. Ze studií není zřejmý přínos postupu ICSI for all ani přínos asistovaného hatchingu. Slibné jsou první výsledky s využitím Ca-ionoforů k aktivaci oocytů či využití růstových faktorů v kultivačních médiích. Tyto postupy nepochybně vyžadují ověření na větších souborech v daných indikacích a hlavně důslednou randomizaci. Není pochyb o efektivitě kontinuálního monitorování vývoje embryí, shoda panuje i v názoru na prodlouženou kultivaci až do stadia blastocysty,
přenos jednoho embrya a vitrifikaci zbylých. Samozřejmě není možné tento přístup uplatnit u všech pacientek. To odpovídá i jednomu z trendů současné medicíny, který nabízí individuální přístup k pacientovi, tzv. personalizované medicíně.
V řadě prezentací byly diskutovány vlivy epigenetiky a důsledky, které může vyvolat alterované intraovariální prostředí nebo suboptimální kultivační podmínky in vitro na expresi genů a metylaci DNA. To má významný dopad nejen na postnatální vývoj tohoto jedince, ale i na jeho potomstvo.
Neméně zajímavé byly i sekce, které se věnovaly porovnání legislativního prostředí jednotlivých evropských zemí a s tím související reprodukční turistice. I v České republice se o tématech jako léčba single women, lesbických párů, anonymní a neanonymní dárcovství gamet stále častěji diskutuje mezi odbornou i laickou veřejností.
Účast na odborných konferencích je přínosná i společensky. Diskuse s kolegy z různých zemí umožňují navázat nová přátelství, která mohou vyústit v příští výzkumnou spolupráci. ESHRE 2017 se koná v krásném prostředí Ženevy, a tak účast na této konferenci může mít přínos nejen odborný.
O autorovi| prof. MUDr. Ivana Oborná, Ph. D., Porodnicko-gynekologická klinika LF UP a FN Olomouc