Nemocnice za něj splácí ročně 22 milionů korun, a nemá pak peníze na další nutné investice. Zájem o provoz projevilo několik společností, rada kraje příští týden rozhodne o vypsání výběrového řízení, řekl na úterním jednání zastupitelstva náměstek hejtmana Pavel Hájek (ODS).
Někteří zastupitelé se dožadovali vysvětlení, proč je pracoviště pro nemocnici ztrátové a pro soukromou společnost je jeho provoz ziskový.
bili magnetickou rezonanci
Problém podle primáře oddělení radioterapie Lubomíra Slavíčka tkví v nevýhodné smlouvě, kterou uzavřelo někdejší vedení nemocnice.
„V tom, že zdravotní pojišťovny platí nemocnici za výkony paušálně, ale soukromému subjektu za výkony. I kdybychom zvýšili výkony tisíckrát, pojišťovna nám víc peněz nedá,“ řekl Slavíček. Podle něj nepomůže ani chystaná změna formy nemocnic z příspěvkových organizací kraje na akciové společnosti.
Podle primáře není pravda, že je pracoviště nedostatečně personálně vybaveno a výkony se tam neposkytují v celé šíři a kvalitě, jak uvedl Hájek na zastupitelstvu.
Podle doporučení odborné společnosti pracovištěm projde ročně asi 600 nových pacientů, včetně recidiv pak kolem tisíce.
„Z hlediska humánního by měl mít každý kraj jedno takové pracoviště. Pacientů s rakovinou přibývá,“ zdůraznil Slavíček. Za současného systému financování nemocnic i on považuje za reálnější pronájem pracoviště.
Hájek uvedl, že některé společnosti kraji „nabídly jako bonus“ za pronájem pracoviště lineárního urychlovače dodání magnetické rezonance na vyšetření pacientů, kterou kraj nemá. Stojí kolem 50 milionů korun.
ory jsou proti
Lékařský odborový klub (LOK) s pronájmem nesouhlasí. „Bohužel zvrácenost našeho systému je taková, že zatímco toto zařízení provozované nemocnicí je pro ni ekonomickou zátěží, tak budeli je provozovat řeckokyperská společnost, bude pro ni vysoce ziskové,“ řekl již dříve šéf jihlavského LOKu Lukáš Velev.
Nové pracoviště lineárního urychlovače zprovoznili na oddělení radiační onkologie jihlavské nemocnice v únoru 2004. Po deseti měsících tak tehdy skončil krizový provoz, kdy třetina pacientů po operaci nádoru musela denně dojíždět na ozařování do havlíčkobrodské nemocnice. Přístroj přišel na 103,4 milionu korun.
Nemocnice by ho měla splácet 8,5 roku. Jeho instalace si vyžádala stavební úpravy pracoviště za 10,8 milionu korun. Zatímco jiným nemocnicím ministerstvo zdravotnictví přispělo na přístroj 30 miliony, Vysočina nedostala nic.
Jihlavský deník