Ústav vznikl 13. ledna roku 1935 pod označením Masarykova léčebna Dům útěchy. Název Masarykův onkologický ústav nese od roku 1991.
Masarykův onkologický ústav zaznamenal za posledních deset let téměř dva miliony ambulantních vyšetření a za tu dobu hospitalizoval okolo 100.000 lidí. „Každý rok provedeme bezmála 200.000 vyšetření a leží u nás okolo 10.000 pacientů. Stejné to bylo i v loňském roce, kdy přišlo více než 66.000 nových pacientů,“ informovala Joukalová.
Z unikátních pacientů šlo zhruba 20.000 na screeningové vyšetření, což je metoda vyhledávání časných forem nemocí nebo odchylek od normy v dané populaci, která se provádí formou testů. Zhruba 44.000 pacientů z nově příchozích mělo podle Joukalové onkologické onemocnění. „Z toho byla nejvíce rakovina prsu, a to bezmála 9000. S rakovinou prostaty přišlo kolem 2500 pacientů a s rakovinou tlustého střeva více než 1300 lidí. Rakovinu těla děložního mělo více než tisíc žen,“ vyjmenovala Joukalová.
Nejvíce nových pacientů bylo ve věku od 20 do 59 let, a to skoro 34.000. Přes 32.000 bylo ve věku od 60 do 99 let, necelá tisícovka měla méně než 19 let. Kromě toho ústav loni provedl 350.000 ozařování.
Podle Joukalové se od otevření ústavu léčba rakoviny výrazně změnila. „V době zahájení provozu se léčba zaměřovala pouze na ozařování a chirurgii, dnes jsou úplně jiné možnosti zahrnující chemoterapii, biologickou léčbu a jiné metody,“ řekla Joukalová. Doplnila, že díky preventivním screeningovým programům se daří včas zachytit onemocnění a v důsledku moderní terapie je delší doba přežití.
Obdobně hovoří i bývalý ředitel ústavu Jiří Vorlíček. Za více než čtyřicetiletou kariéru onkologa zažil v oblasti velké změny. „Vývoj nastal v léčbě i u pacientů. Dříve byla onkologie smutná, protože jsme pomáhali malému procentu lidí. Dnes pomáháme více,“ řekl ČTK Vorlíček.
Podle něj je léčba rakoviny revolučně jiná. „Jsou nové postupy, radikálnější zákroky, nové možnosti radioterapie. Když jsem začínal, byl jeden druh přístrojů, dnes je jich spousta,“ řekl Vorlíček s tím, že se změnil i přístup pacientů, kteří mají daleko více informací a jsou zodpovědnější. „Roste také počet lidí, kteří se sice nevyléčí, ale s nemocí dlouhodobě žijí,“ dodal onkolog.
Pro příští rok ústav žádné výrazně změny v léčbě nechystá. Plánuje však rekonstrukci nejstaršího Bakešova pavilonu. Vedení v čele s novým ředitelem Janem Žaloudíkem na ni shání peníze. Stát by měla přes 200 milionů korun. Ústav zažádal o dotaci ministerstvo zdravotnictví, které se bude záležitostí zabývat.