pacienta, začne MOU používat jako první nemocnice v tuzemsku.
Cena přístroje se pohybuje kolem 11 miliónů korun. Největší výhodou digitální dálkově ovládané sklopné stěny je to, že rentgenový snímek pacienta putuje rovnou od stroje k monitoru, u něhož sedí lékař.
Podle primářky radiologického oddělení MOU Heleny Bartoňkové tak odpadá vyvolávání snímku na film a pak jeho přenos do digitální formy, snímky jsou přesnější a pro lékaře čitelnější. Zařízení má také větší záběr, dokáže prosvítit a nafotit až půlku těla onkologického pacienta.
„Uspoříme na provozu, nemusíme například kupovat filmy a chemikálie, které bylo potřeba ekologicky likvidovat. Přístroj bude ovládat jeden laborant, dříve byly k obsluze potřeba dva,“ řekla Právu Bartoňková, podle které se investice vrátí za tři až čtyři roky.
Stroj zvládne zrentgenovat kolem 80 pacientů denně, zatímco dříve bylo nutné pro tento počet využít dva starší typy zařízení. Součástí vybavení je software Image Stitching, který umožňuje automatické spojení několika snímků v jeden, včetně funkcí měření délky a úhlu.
Podle Bartoňkové se také uleví pacientům, pro něž jsou často vyšetření a přesuny kvůli snímkování bolestivé - přístroj zvládne pacienta zrentgenovat v dané poloze a snímky sestavit do jednoho. Databázi snímků má ústav uloženu na serverech brněnské Masarykovy univerzity, sdílí ji také s dalšími nemocnicemi v Brně.
Masarykův onkologický ústav postupně pracuje na digitalizaci, už například používá první digitální mamograf v České republice.
Právo