Opálené modelky pózují v módních časopisech, solária čile prosperují a kdo se z letní dovolené vrátí bledý, bývá litován. Přitom vyhýbat se záměrnému slunění, krýt kůži vhodným oděvem a používat krémy s ochrannými filtry (tzv. sunscreeny) by mělo být samozřejmostí od nejútlejšího věku.
Ultrafialové záření dopadající na zemský povrch lze rozdělit na středněvlnné UVB záření, které proniká do vrchních vrstev pokožky, a dlouhovlnné UVA záření, které proniká až do podkoží, částečně prochází i okenním sklem a ve spektru UV radiace tvoří 90 procent.
Časné a pozdní účinky UV záření
Účinky UV záření na kůži lze rozdělit na časné a pozdní. K prvním patří radiačně zprostředkovaný zánět, časná pigmentace, imunologické změny, hyperplazie (zhrubnutí) kůže a syntéza vitaminu D. K druhým se počítá pozdní pigmentace, aktinické stárnutí kůže a fotokarcinogeneze. UV záření působí i na zrakový orgán – přispívá i k rozvoji šedého zákalu či makulární degenerace. Imunosuprese navozená UV radiací má zásadní roli v rozvoji rakoviny kůže, ale i v progresi určitých infekcí, v odpovědi na vakcinaci. U dětí tenčí rohová vrstva pokožky vede k hlubšímu průniku radiace (zejména UVB složky), infračervená složka slunečního záření pak vede k snazšímu přehřátí organismu.
Nebezpečí
Nejzávažnějším důsledkem UV radiace je samozřejmě tzv. fotokarcinogeneze. Pravidelné dlouhodobé vystavování se UV záření vede ke vzniku nemelanomových kožních nádorů (NMSC) – bazaliomu a spinocelulárního karcinomu. Vinna je více UVB, méně UVA radiace.
Význam fotoprotekce v prevenci tohoto typu nádorů je jednoznačně prokázán. Opakovaná spálení kůže v dětství, radiační zánět vedoucí až k tvorbě puchýřů se uplatňují v patogenezi maligního melanomu.
Významnou roli u melanomu hrají i další faktory: dědičnost, větší vrozené pigmentové névy (znaménka) nebo velký počet malých pigmentových névů, dysplastické pigmentové névy, více ohroženi jsou lidé s fototypem I a II (mají světlou kůži, světlé nebo rezavé vlasy, snadno se spálí, málokdy po oslunění pigmentují). Na zvyšování počtu melanomů v populaci má podíl i úbytek ozonu ve stratosféře.
I když je pod mrakem
Genetické předpoklady, rasu ani fototyp neovlivníme, naše chování ano.
Základem fotoprotekce a nejpřirozenější ochranou je nevystavovat se záměrně či nadměrně slunečnímu záření. Radikální odborné zdroje radí nepohybovat se na slunci mezi 10. a 15. hodinou, umírněnější se spokojí s intervalem mezi 11. a 14. hodinou. Nelze spoléhat na oblačné počasí, mraky redukují sluneční svit jen o 20 procent. Pro intenzitu slunečního UV záření hraje roli též nadmořská výška, zeměpisná šířka, roční období a odraz od povrchu (sníh, písek, voda). Děti do jednoho roku by se vůbec neměly vystavovat přímému slunečnímu záření, u dětí do tří let by měl být pobyt na přímém slunci výrazně omezen. Není třeba se bát onemocnění z nedostatku vitaminu D, k jeho přeměně v kůži stačí expozice UV záření asi hodinu během týdne.
O míře ochrany pomocí oděvu rozhoduje materiál, struktura, barva a tloušťka. Tkanina by měla být dostatečně hustá, což se dá dobře posoudit, pokud látku podržíme proti oknu. Méně chrání látka mokrá a světlá. Existuje i oblečení ze speciálních tkanin s certifikovaným SPF, které je na trhu dostupné. Samozřejmostí jsou čepice s kšiltem, které chrání proti úpalu a až z 50 procent redukují záření, jež dopadá na oči. Dobře sedící brýle s velkými skly by měly mít certifikát o schopnosti blokovat 99 procent UV záření či schopnosti UV absorpce do 400 nm.
Krému musí být dostatek
Ne vždy najdeme stín, ne vždy je možné krytí oděvem. Zde přicházejí ke slovu ochranné filtry, jejichž hlavní funkcí je předejít spálení pokožky. Míra tohoto efektu bývá vyjadřována pomocí zkratky SPF (sun protective factor – faktor sluneční ochrany). Vysoké SPF nám však samo o sobě vysokou ochranu nezaručí.
Ochranné filtry s SPF 15 již teoreticky filtrují 92 procent UV záření, s SPF 30 již 97 procent. Ve skutečnosti je ale většinou jejich efekt daleko menší, což bývá dáno nesprávným použitím, hlavně nedostatečným množstvím krému. Pro Evropu platná norma COLIPA počítá s aplikací 2 mg/cm2, ve skutečnosti to bývá sotva polovina. Tím klesne SPF až na třetinu. Přípravky označené „water resistant“ jsou testovány na 40minutový pobyt ve vodě – ovšem nejenom děti bývají ve vodě podstatně déle.
Ochranné filtry se smývají i potem, otírají se nejen ručníkem a oděvem, ale i pískem na plážích. Používání krémů s vysokým SPF může vést nezodpovědné jedince k příliš dlouhému pobytu na slunci.
Někdy je třeba více filtrů
Podle typu ochranného filtru rozdělujeme ochranné filtry na chemické (absorbéry) a fyzikální (blokátory). Pro dosažení ochrany pro UVA i UVB část spektra je většinou nutná kombinace více filtrů v přípravku. Problémem je menší kosmetická přijatelnost přípravků s fyzikálními filtry. Hůře se roztírají, takže je potřeba větší pečlivosti k ošetření všech kožních záhybů. Bílé zbarvení kůže po jejich nanesení navíc dává falešný pocit silné vrstvy.
Ochranný krém se nanáší 15 až 30 minut před sluněním, po 15 až 30 minutách strávených na slunci je nutné namazání zopakovat a poté znovu v souvislosti s provozovanou aktivitou. Pobyt venku, zvláště na čerstvém vzduchu, je důležitý pro naše tělesné i duševní zdraví, jen záměrné opalování je škodlivé, což dokazují i některé odborné studie. Nutné je pravidelné samovyšetřování kůže, popřípadě kontrola znamének a kožních výrůstků dermatologem.
UV záření je když… Ultrafialové (zkratka UV, z anglického ultraviolet) záření je elektromagnetické záření s vlnovou délkou kratší než má viditelné světlo, avšak delší než má rentgenové záření. Pro člověka je neviditelné, existují však živočichové (ptáci, plazi, některý hmyz), kteří jej dokážou vnímat. Jeho přirozeným zdrojem je slunce. (Zdroj: Wikipedie)
O autorovi: MUDR. Hana Obluková, Dětské kožní odělení 1. dětské interní kliniky FN Brno