Penze, podnikání i zdravotnictví na revoluci stále čekají
Nad zdravotní sestrou se sklání starší žena a podává jí několik mincí. Výměnou dostává recept na dvě balení léků na bolavé klouby. Kromě třiceti korun za vyšetření ji čeká zaplatit ještě šedesát za léky.
Má-li ovšem štěstí a léky jsou bez doplatku. Nemile překvapeni jsou ale i ortoped a jeho pomocnice: nedostali totiž jako dříve balíček kávy a tabulku čokolády.
Uvedená situace je hypotetická, ale předjímá to, co by mělo nastat od 1. ledna 2008. Pokud tedy minulý týden schválená reforma veřejných financí projde Senátem a podepíše ji prezident. Zavedení poplatků za návštěvy lékaře a za položky na receptech může omezit tradiční praxi z českých ordinací - všimné, drobné dárečky za dobrou péči, obálky na přilepšenou.
„Bonboniéry a lahve by po Novém roce skutečně mohly začít mizet,“ naznačuje prezident svazu pacientů Luboš Olejár. Aby ne, tomu, kdo zaplatí za vyšetření, už se nebude chtít cpát do svého lékaře další peníze, byť v naturáliích. Jak se celá situace ve zdravotnictví bude vyvíjet, však není jasné.
Jestli po reformě nějaká oblast působí zmatečně, je to právě lékařství. Ani poslanci, kteří normu přijali, třeba přesně nevědí, kdo všechno bude platit a kde všude. Poplatkům se nakonec nevyhnou dlouhodobě nemocní, ačkoli to původně vypadalo, že by mohli. Ministerstvo zdravotnictví teprve připravuje příručku, která by lidem pomohla se ve složitém systému zorientovat. Jisté je pouze to, jak řekl ministr Tomáš Julínek minulý pátek v MF Dnes, že lékaři u sebe budou muset mít drobné.
Na opravdovou reformu, nebo snad revoluci, jak o schváleném batohu změn referovala některá média, si budou muset Češi počkat do dalších let. Kabinet Mirka Topolánka slibuje, že do konce volebního období v roce 2010 zcela překope systém zdravotního pojištění a financování péče o zdraví.
Návrat k Bezděkovi
V podstatě nereformované zdravotnictví tak bude nadále stahovat dolů slibně rostoucí ekonomiku. Roli dalšího, stejně těžkého závaží sehrává důchodový systém. Topolánkův „batoh opatření“ se jím zabývá jen okrajově - přináší například slevu na dani pro pracující důchodce.
Jakési změny v důchodech by však měly přijít záhy; úvodní, zatím nepříliš smělé kroky se dají očekávat koncem roku. V té době by vláda chtěla do parlamentu poslat první fázi důchodové reformy. Jak ukázala minulou středu schůzka zvláštní sněmovní komise, materiál nejspíše vzejde z dohody všech stran s výjimkou komunistů.
Již příští rok by tedy poslanci mohli uzákonit postupné prodlužování odchodu do důchodu až na hranici 65 let. A nárok na penzi by měli lidé až po pětatřiceti letech placení pojistného, nikoli po dvaceti pěti letech jako dosud. Ve výpočtu důchodu by se také podle komise neměla zohledňovat doba studia. Těmito opatřeními se politici pouze vrátili k závěrům Bezděkovy komise z roku 2005 a zatím si osvojili jen pasáže týkající se změny parametrů.
Jak razantní nakonec reforma bude, zůstává otázkou: strany se minulou středu dohodly, že nebudou prosazovat kapitálové důchodové spoření. Příspěvky na penzi z vlastní kapsy zůstanou dobrovolné, stát je ale bude podporovat úlevami. Ke stabilizaci systému by mělo přispět oddělení důchodů od státního rozpočtu a vytvoření zvláštního fondu, v němž skončí zisky z privatizace a přebytky z výběru pojištění.
Alespoň něco
Na opravdové změny čekají také podnikatelé. Topolánkův batoh sice vítají, ale požadují odvážnější kroky. Sice jim dělá radost, že se firemní daň bude postupně snižovat z 24 na 19 procent, ale mnohem více než daně je tíží vedlejší náklady práce (odvody firem za zaměstnance). Čerstvě schválená reforma je vůbec neřeší. „Tyto odvody patří k nejvyšším v Evropě, v rámci EU jsou čtvrté nejvyšší,“ říká předseda svazu průmyslu Jaroslav Míl. Bez jejich snížení se podle něho nepodaří nastartovat další hospodářský růst.
Jinou překážku představuje přemíra byrokracie. Úřad vlády nedávno vyčíslil, že podnikatelé mají vůči úřadům 2164 informačních povinností. A schválený vládní projekt jim od nich
* příliš nepomůže. Prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek nicméně přiznává, že reforma uleví alespoň v tom, že zruší „nesmysly“ nahromaděné v legislativě za minulých vlád. Jde o podvojné účetnictví pro menší firmy, registrační pokladny s fiskální pamětí, minimální daň pro živnostníky či odklad zákona o nemocenském pojištění.
Přes všechny nedostatky reformního balíku ministerstvo financí očekává nezanedbatelný kladný efekt: díky sníženým daním by mohly české firmy postupně přestat zdaňovat své zisky v cizině. Prospěch by z toho samozřejmě měla státní kasa.
Dražší domy
Podnikatelů se převratné změny nedotknou, snad s jednou výjimkou: stavebníků. Dá se říci, že dopad reformy pocítili ještě před její platností. Banky letos registrují rekordní zájem o hypotéky, roste také průměrná výše půjčky. Jedním z důvodů zvyšujícího se zájmu je podle makléřů i to, že se koaliční kabinet rozhodl omezit některé výhody pro majitele hypoték a zvedl nižší sazbu DPH. „Hlavní příčina to samozřejmě není, ale lidé se na vyšší DPH ptají,“ říká k tomu František Mlaník, agent několika hypotečních ústavů.
Banky minulý týden navíc oznámily, že zdraží hypotéky - zvýší úrokové sazby. Důvodem je reforma, která zavádí zdanění úroků ze zástavních listů, jimiž banky hypotéky financují. Ty byly dosud od daně osvobozeny, nyní bankéři vykompenzují ztráty navýšením splátek. Podle odborníků by úroky mohly stoupnout zhruba o půl procenta.
Co všechno se tedy u hypoték změní? Kromě toho, že banky mírně zvednou úrokové sazby, klesne množství peněz, jež si majitelé hypotéky budou moci odečíst od daní: u nejčastější půjčky 1,7 milionu korun to bude asi o tisíc korun měsíčně méně. Když se k tomu připočte devítiprocentní DPH, která stavbu nového domku za dva a půl milionu prodraží zhruba o sto tisíc, financování bydlení půjde nahoru. Že by se ale rostoucí zájem o hypotéky zastavil, se čekat nedá.
Luboš Kreč, Tomáš Menschik, Týden
