BRATISLAVA -
Mělo se tím zabránit, aby miliardové finanční injekce pocházející z výnosů privatizace, kterými se vláda snažila udržet fungující zdravotnictví, neskončily v rukou obchodníků s pohledávkami.
„Žádné prodlužování zákazu exekucí a jiné nepřiměřené ochrany poskytovatelů, protože jinak nikdy nezačnou lépe hospodařit,“ konstatoval před posledním letošním oddlužením ministr zdravotnictví Rudolf Zajac. „Možností exekuce se obávají především větší nemocnice,“ poznamenal generální sekretář Slovenské lékařské komory Eduard Kováč.
Novela exekučního řádu chránila účty a majetek zdravotních pojišťoven a zařízení například před dodavateli energií, kteří neměli trpělivost čekat na jednorázová vládní oddlužování z výnosů privatizace. Novela také reagovala na vleklý konkurz
zdravotní pojišťovny Perspektiva, která šla v roce 1999 do likvidace rozhodnutím tehdejšího ministra zdravotnictví. Ministr také rozhodl, že klienty likvidované Perspektivy převezme Všeobecná zdravotní pojišťovna (VšZP).
Ačkoli nejvyšší soud více než desetkrát uznal, že VšZP není následnickou pojišťovnou po Perspektivě co se týče dluhů, bratislavský okresní soud opakovaně rozhodoval, že noví majitelé pohledávek zkrachovalé pojišťovny mohou uplatnit exekuci na odvody zdravotního pojištění, které platili někteří větší
zaměstnavatelé na účet VšZP.
Ministerskému rozhodnutí o likvidaci Perspektivy předcházel nedostatečný státní dozor, který umožnil špatné hospodaření.
Perspektiva nezaplatila více než dvě miliardy korun za zdravotní péči o své pojištěnce. Zdravotnická zařízení ve snaze získat alespoň část peněz po pojišťovně prodávaly své pohledávky.
Likvidaci a následný konkurz provázely neoprávněné exekuce, nárok na některé pohledávky uplatňovalo několik věřitelů.
Zrušení ochrany slovenského zdravotnictví před exekucemi k prvnímu lednu příštího roku následuje po letošní transformaci zdravotních pojišťoven na akciové společnosti, čemu předcházelo jejich oddlužení.
Na akciové společnosti se mění i některé specializované zdravotní ústavy. Většina nemocnic přešla pod samosprávu měst, krajů nebo se stala neziskovými organizacemi. Vláda rozhodla o jejich zřejmě posledním oddlužení za roky 2003 a 2004.
Na oddlužení zdravotnictví vytvořily slovenská ministerstva zdravotnictví a financí na podzim 2003 akciovou společnost Věřitel, která za peníze z Fondu národního majetku skupovala pohledávky vůči zdravotnickým zařízením. Rozhodnutím vlády
Věřitel v lednu vstupuje do likvidace.
Někteří zdravotníci ovšem předpokládají další zadlužování, i když menšího rozsahu. Důvodem je nejenom to, že některé nemocnice si na sebe nevydělají kvůli nízkému počtu pacientů, ale také údajně nedostatečná výše platby státu za jeho pojištěnce, například děti, důchodce, nezaměstnané. Tyto platby jsou nižší
jako zdravotní odvody z minimální mzdy.
Situace v ČR
V Česku u zdravotnických zařízení závisí možnost exekuce na jejich postavení, respektive jejich zřizovateli.
Vedle soukromých nemocnic jsou zřizovateli zdravotnických zařízení například ministerstvo zdravotnictví, kraje či města. Obchodní společnosti likvidaci, konkurzu či exekuci podléhají, na rozdíl od
příspěvkových organizací, kde se tato krajní opatření vztahují na majetek zřizovatele.
Uspořádání majetkových poměrů upravuje zákon o konkurzu a vyrovnání, pokud nestanoví výjimky. Jednou z nich je například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), jejíž činnost řídí zvláštní zákon.
Majetek, se kterým VZP hospodaří tak nemůže být předmětem konkurzu ani vyrovnání. Ostatní zaměstnanecké pojišťovny již zákonu o konkurzu a vyrovnání podléhají.
Česká Poslanecká sněmovna však nyní projednává zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních. Pokud jej schválí, nebude možné na neziskové nemocnice vyhlásit konkurz ani provést exekuci majetku a za jejich závazky bude ručit stát.
ČTK