Praha - duševního zdraví pro Evropu, ke kterému se zavázalo v roce 2005.
Vyplývá to z dopisu, který organizace poslaly ministru zdravotnictví Davidu Rathovi. Ministerstvo se k dopisu na dotaz nevyjádřilo. Evropský plán doporučuje zemím podporovat prevenci duševních chorob, začleňovat psychiatrické pacienty do společnosti a přesunout těžiště péče do ambulantní sféry. „K tomu je potřeba mimo jiné dostatek finančních prostředků uvolňovaných státem na péči,“ píší signatáři dopisu. Zatím se jich ale nedostává. Co se týče výdajů na psychiatrii je Česká republika na jednom z posledních míst v Evropě.
Nebere podle nich ani v potaz názory pacientů a jejich příbuzných. Do loňského roku byli členy ministerské Komise pro implementaci koncepce oboru psychiatrie i čtyři zástupci pacientů, jejich rodičů a neziskových organizací, které se věnují začleňování nemocných do společnosti a komunitní péči. Podle Barbory Wenigové z projektu Změna je ve dvanáctičlenné komisi vystřídali zástupci léčeben.
Ředitel léčebny v Praze - Bohnicích a jeden ze členů komise Ivan David namítá, že v současné době sedí v komisi dva zástupci neziskových organizací, což je podle něj dostatečné. V přepočtu na počet pacientů, o které se starají, považuje jejich zastoupení dokonce za nadhodnocené.
„Tato změna nás hluboce znepokojuje, protože v podstatné míře snižuje schopnost komise pojmout veškerou složitost zavádění koncepce, včetně nezbytného pohledu uživatelů, na eventuální navrhované změny,“ vysvětluje se v dopise.
|
Příspěvky s názvem článku na který reagujete posílejte přes formulářZDE Pravidla diskuse najdete v prohlášení vydavatele. |
Ministerstvo organizacím zatím neodpovědělo, ani změnu nezdůvodnilo, řekla Wenigová. Nebyla to podle ní však jediná rána, kterou ministerstvo zdravotnictví malým nestátním zařízením uštědřilo. Upozornila také na to, že neziskové organizace věnující se psychiatrickým pacientům postihly škrty v plánovaných investicích, které ministerstvo udělalo v rámci oddlužení nemocnic.
Naopak na některé neziskové organizace si stěžuje David. Podle něj čerpají peníze z dotací, ale pacientům se nevěnují, upozornil. S podobou péče o duševně nemocné není spokojen ale ani on.
Na velkých pokojích v léčebnách nemají pacienti dostatek soukromí. Na přestavbu však chybějí peníze. V porovnání se zahraničními léčebnami mají české ústavy také menší počet personálu.
Dopis podepsalo 15 organizací, mimo jiné například Česká asociace péče o duševní zdraví, Česká společnost pro duševní zdraví či Fokus.
ČTK