Ošetřovatelství na oddělení ortopedie spočívá na podobných principech jako na ostatních odděleních. Je třeba věnovat se bio-psychosociální stránce pacienta. Nové ošetřovatelství je systém logického myšlení zajišťující komplexní péči o pacienta a předpokládá aktivní přístup. Ortopedická oddělení mají své zvláštnosti.
Zahrnují pacienty od narození až do vysokého věku a mnozí nemocní přicházejí opakovaně. V mladém věku se jedná především o vrozené vývojové vady, úrazy a nádory, ve vyšších věkových kategoriích degenerativní změny, zánětlivé změny a nádory. Na operačním oddělení převažují artroskopie a totální náhrady kyčelních a kolenních kloubů.
Role rozhovoru
Před všemi operačními výkony je potřeba s pacientem pohovořit. To považujeme za další důležitý bod ošetřovatelství. Pohovor s nemocným nám pomůže odhalit různé stránky jeho osobnosti a je neocenitelným zdrojem informací v péči po operaci.
Rozdělení náhrad a další péče
Velice náročný je operační zákrok, při kterém se odstraňuje postižený kloub a implantuje se náhradní. Jednotlivé typy se odlišují v průběhu pooperační péče. Zásadně ale platí, pokud nejde o reoperaci, že pacient začíná cvičit v den operace. První a druhý den cvičí na lůžku, třetí den se posadí a postaví u lůžka, pátý až sedmý den cvičí chůzi. Důležitá je poloha operované končetiny do vnitřní rotace. Pacienti často řadu let trpěli velkými bolestmi, proto není výjimkou, že máme co dělat s lidmi, kteří nadměrně užívají léky proti bolesti. Snažíme se odstraňovat lékovou, mnohdy i alkoholovou a nikotinovou závislost, jež se projeví při upoutání pacienta na lůžko abstinenčními příznaky. Samotnou kapitolu tvoří nemocní vyšších věkových skupin. Zde je ošetřovatelská péče nejnáročnější. Starší pacienti trpí polymorbiditou, tj. vyšším počtem nemocí, a po zákroku často dochází ke zhoršení ostatních nemocí. Příznaky bývají nevýrazné a netypické.
Je zde provázanost zdravotní a sociální. Je třeba zapojení širšího okruhu rodiny. U starých osob je důležité dohlédnout na vyprazdňování (dostatek tekutin), včasnou mobilizací zabránit komplikacím (fl ebitidám a pneumoniím). Chtěly bychom se pochlubit, že pacienti s dekubity se u nás vyskytují výjimečně. Hygiena pacienta prováděná dvakrát denně i s úpravou lůžka a masáží zad, prodloužených zad a pat pomáhá udržovat i déle ležící pacienty v dobré kondici. Starší pacienti však nejvíce touží po rozhovoru s někým blízkým, rádi vzpomínají a osvědčuje se nám, když je večer chvilka, popovídat si s nimi. Je pro nás dobrým vysvědčením, že lidé, kteří u nás absolvovali totální endoprotézu, přicházejí často s nemocným kloubem na druhé noze. A pomalu se těší a nemohou se dočkat. S úsměvem jim říkáme: „Ještě že nejste stonožky.“ Humor je třeba vnášet ale opatrně a pouze, když jej pacient snáší.
Srovnání péče na dvou odděleních
Optimismus je ovšem důležitý jak pro pacienty, tak pro sestry. A někdy je to opravdu těžké. Po mnoha letech u lůžka pacienta nemusí být pro každou sestru jednoduché neztratit ideály, radost z práce, zůstat přístupnou novinkám ve svém oboru. Pro sestry je důležitá schopnost přizpůsobit se pozitivním změnám a dopřát sluchu mladým kolegyním, z nichž některé přicházejí s velkým nadšením a dobrými znalostmi ze školy.
Naše ortopedická klinika má dvě oddělení pro dospělé. Na prvním oddělení se pracovní tým skládá ze starších sester, na druhém oddělení pracují jejich mladší kolegyně. Na naši kliniku se přijímají pacienti převážně na předem plánované výkony. Pacient nejprve navštěvuje naši ambulanci, a je-li lékařem uznán k operačnímu výkonu, teprve potom je přijat na naše oddělení. Pacient si s sebou přináší výsledky interních a laboratorních vyšetření, včetně rentgenů, které jsou pro operační výkon nezbytné. Sestra na oddělení uloží pacienta na pokoj, seznámí jej s vybavením, sociálním zařízením, domácím řádem oddělení a vysvětlí mu způsob komunikace pomocí zvonku.
Pacienta na operační sál i zpátky vždy doprovází sestra. Někteří rizikoví pacienti, většinou po totálních endoprotézách, jsou přijímáni na jednotku intenzivní péče. Tím je zajištěna větší bezpečnost a pohoda pacienta. K pacientům přistupujeme holisticky. Proto klademe důraz na rozhovor s pacientem, a tak často poznáváme jeho osobní problémy a podle našich možností je pomáháme řešit. Vítáme kontakt s příbuznými a přáteli, kteří pacienta povzbuzují a rozptylují, a on alespoň na chvilku přestane myslet na svou nemoc. Důležitou roli hraje v ortopedii práce našich kolegyň - rehabilitačních sester, které se pacientům věnují před operací, ale především po operaci. Nejen pro lékaře, ale také pro sestry je důležité další vzdělání.
Proto naše klinika i nemocnice pořádá různé semináře, na kterých se sestra může leccos nového dozvědět a poté uplatnit ve své práci, a tím ji zdokonalit ke spokojenosti pacienta. Nemalou roli v naší práci hraje pracovní kolektiv. Spolupráce mezi sestrami a lékaři je velmi důležitá proto, aby péče o pacienty byla na vysoké odborné úrovni. Já a mé kolegyně jsme byly rády, že po nástupu na tuto kliniku se nám starší a zkušenější sestry věnovaly a vždy nám ochotně poradily.
SOUHRN
V článku autorky popisují prostředí ortopedické kliniky, příjem pacientů, věkové skupiny a péči o nemocné před operacemi a po operacích. Srovnávají ošetřovatelskou péči pohledem mladé sestry a sestry středního věku. V závěru se dozvíte o nutnosti a důležitosti dalšího vzdělávání sester.
SUMMARY
The authors describe the orthopedic clinic, admission procedures, age of patients and nursing care before and after surgery. They compare how nursing care is seen through the eyes of a young nurse and a middle aged nurse. In the end of the article the authors stress the importance of life-long education for nurses.
O autorovi: Eva Vyhnalová Jana Hemerlová, Ortopedická klinika, FN Motol, Praha (eva.vyhnalova@seznam.cz; jana.hemerlova@centrum.cz)