Ošetřovatelská péče o klienta s diagnózou schizofrenie

16. 5. 2007 12:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Jakým způsobem by měl ošetřovatelský personál pečovat o pacienty trpící schizofrenií? Konkrétní zkušenosti s tímto typem péče popisují Hana Raabová a Jana Radová - všeobecné sestry z Denního a týdenního stacionáře v Jihlavě. Za zveřejnění příspěvku na webu Zdraví.Euro.cz získávají obě autorky v rámci vzdělávání nelékařů kreditní body navíc...


Následující příspěvek je úvodní částí přednášky, kterou autorky přednesou koncem tohoto roku na svém pracovišti. Přednáška bude obsahovat také kazuistiku konkrétní klientky. Za zveřejnění příspěvku na webu Zdraví.Euro.cz získávají obě autorky v rámci vzdělávání nelékařů kreditní body navíc. Pokud máte i vy zájem zaslat svou upravenou prezentaci, najdete více informací ZDE.

Definice schizofrenie:

Schizofrenie patří mezi tzv. endogenní psychózy. Je to progredující rozpad celé osobnosti, který postihuje zejména emocionální složku; projevuje se poruchou citů, myšlení, jednání a tendencí odvracet se od reality.

Při tomto onemocnění jde o rozštěpení uvedených částí psychiky (resp. neschopnost jejich koordinace), které mohou během celého života jednotlivce nezávisle působit proti jednotícímu celku osobnosti.

Při snaze popsat typické příznaky a průběh nemoci si musíme uvědomit, že psychika a tedy i psychózy se liší případ od případu. Každý duševně nemocný je v jistém smyslu unikátním případem, takže různé obecné poučky a poznatky mohou často sloužit jen jako určitá pomůcka. Také na léky reagují nemocní rozdílně a některým zabírá jen velmi málo léků.

Mozek ztrácí schopnost koordinovaně vjemy analyzovat a naopak jasné signály vytvářet (což zpětně ovlivňuje i proces analýzy). Zvýšená hladina dopaminu (a další zdroje neuronového neklidu) naopak přispívá ke vzniku signálů rušivých, které ještě více deformují výsledek analýzy vjemu.

Různé testy pak odhalují neschopnost jasně myslet, neschopnost vybavovat si včas pojmy a události z paměti a používat je správně při myšlení, souvisle uvažovat, setrvávat u jedné myšlenky, směřovat myšlenky k jednomu cíli, koncentrovat se.

V popředí jsou zejména poruchy asociace, emotivní plochost a ambivalence, halucinace, bludy, autismus (uzavření se od okolí do vlastních myšlenek), poruchy vůle a často hluboký defekt osobnosti.

Může být narušeno vnímání hudby. Hovoří-li člověk trpící schizofrenií na mikrofon ve velkém prostoru, kde se mu hlas vrací s ozvěnou, může to narušit jeho schopnost hovořit, protože jeho mozek (s oslabenou schopností koordinace) má velké potíže přiřazovat následující slabiky k předcházejícím slabikám ze správného zdroje (mozek musí vybírat, zda naváže na vlastní hlas nebo jeho ozvu). Dá se říci, že porušením analýzy je narušena i schopnost navázání v některých typech plynulých operací.

Příčiny vzniku onemocnění

Schizofrenie je asi v 50% případů způsobena genetickou dispozicí, často jí předcházejí traumata plodu způsobená problémy v těhotenství a při porodu, může vzniknout jako následek virové infekce, v důsledku traumat a stresů (nejčastěji v dětství), může být způsobená i při nadměrném dlouhodobém užívání (zneužívání) marihuany.

U disponovaných jedinců může zhoršení nebo propuknutí nemoci rovněž odstartovat stresy, duševní traumata, virové infekce, alkoholismus, drogová závislost nebo zneužívání drog a uvedené rušivé faktory. Z traumat během těhotenství a porodu je to nejčastěji nedostatek kyslíku během porodu, který může vést k schizofrenii. Mnoho studií referuje o tom, že matky dospívajících, kteří trpí schizofrenií, měly mnohem častěji porodní komplikace než osoby neschizofrenické.

Druhy onemocnění

Hebefrenní schizofrenie se obvykle začíná projevovat v době dospívání a projevuje se nevhodným a necitlivým chováním vůči svému okolí nebo náladovostí. Může se vyskytovat i nelogická řeč. Okolí tyto symptomy často zprvu považuje za projevy puberty u postiženého.

Katatonní forma schizofrenie je velmi vzácná, projevují se u ní především psychomotorické poruchy, kdy postižený například zaujímá nezvyklé, až krkolomné polohy, ve kterých je schopen zůstat bez hnutí i několik hodin. Tyto epizody klidu jsou potom střídány epizodami agitovaného a neklidného chování.

Paranoidní schizofrenie je zřejmě nejznámějším typem schizofrenního onemocnění. Postižený trpí bludy, pocity, že je neustále pronásledován, je nesmírně vztahovačný, má tendenci zveličovat nepodstatné projevy svého okolí a považovat je za nebezpečí pro svou vlastní osobu.

Simplexní forma schizofrenie je charakterizována především postupným uzavíráním se do sebe sama, desocializací, ztrátou hygienických návyků apod.

Typické znaky psychotických poruch:

1. Vnímání sebe sama: v akutní fázi onemocnění má klient potíže s určením a udržením hranic sebe a okolního světa. Může být extrémně citlivý na narušení svých hranic, ale zároveň nedobře vnímá hranice jiných. Při ošetřování, koupání apod., kdy je nutné se klienta dotýkat, vybízet ho k určitým úkonům, které si nepřejeje udržení kontaktu a zabránění násilí základním úkonem. Je nutné mít stále na paměti poruchy komunikaceklient nemusí rozumět našim sdělením. Stejně tak jeho sdělení pro nás nemohou být zdrojem informací.

2. Vnímání okolního světa: je narušeno. Halucinace způsobují narušené chápání reality. Špatně odlišuje podstatné a nepodstatné skutečnosti. Má problém porozumět souvislostem a naopak vidí spojitost i tam, kde pro jiné nejsou. Vnímání je ovlivněno paranoiditou (vztahovačností), pocity ohrožení. Může řadu běžných jevů vnímat jako útoky proti své osobě. Může reagovat podrážděně někdy i agresí. Totéž i u ošetřujícího personálu, jejich upřímný zájem pomoci, může vnímat jako ohrožující.

3. Neklid: Uvědomuje si, že s ním není něco v pořádku. K neklidu přispívá také nedostatek spánku, úzkost, obavy, hospitalizace či úvahy o ní.

4. Halucinace: sluchové, zrakové, taktilní, čichové. Důsledky těchto příznaků se projevují v každodenním životě člověka. Především se jedná o narušený obraz reality. Chová se podle zkreslených informací, mnohdy nepochopitelně pro své okolí. Ošetřovatelská péče je náročná, vyžaduje laskavý ale důsledný postup celého týmu.

5. Poruchy myšlení: charakteristická je dezintegrace myšlenkových procesů. Klient nemá schopnost úsudku, špatně hodnotí situaci.

Zásady chování k psychiatrickým pacientům:

1. klidný, otevřený přístup

2. aktivita klientů v terapeutickém procesu

3. zachování společenských pravidel

4. stanovení jasných pravidel

5. kolegiálnost ke členům týmu

6. ohleduplné vyžadování nepříjemných požadavků

7. sestra by se měla vyhnout chybnému jednání vůči klientovi (bagatelizace, ironické chování, nedostatek zdvořilosti)

8. soukromé vztahy ke klientům

9. nervozita, neklid, špatná nálada, neochota

10. negativní až agresivní postoj

11. rezignace, lhostejnost jsou reakce na pomalý úspěch práce, lhostejnost k jiným může být také projevem vyhoření

12. přehnaná péčevede k pasivitě, závislosti na sestře či zařízení, současným trendem je zachování nebo navrácení co největší soběstačnosti

13. neosobní vztah

Přístup k neklidnému klientovi

Získá-li sestra pocit, že je klient neklidný, že hrozí riziko napadení, musí zvolit vhodný přístup. Nikdy s ním nesmí hovořit o samotě, nebo se s ním uzavírat v místnosti. Vždy musí mít na blízku další členy zdravotního týmu.

Nepopuzuje klienta. Sestra by měla ke klientovi přistupovat vždy zepředu, nikdy se nesmí točit zády. Při vzájemném kontaktu si udržuje odstup, aby byla v případě napadení mimo dosah klienta.

Mluví klidným, vyrovnaným hlasem a používá krátké, srozumitelné věty. Působí profesionálně a sebejistě. Důležité je, aby měl klient jasné informace o tom, kde je, kdo je, a co se bude dít. Klidně je i několikrát opakujeme. Sestra se musí vyvarovat náhlých a nečekaných pohybů. Nesmí na klienta naléhat.

Dojde-li k vyhrocení situace, lze po vyčerpání všech možností ke zklidnění použít krajní omezující opatření:

- omezení v lůžku

- terapeutická izolace (samostatná místnost k tomu určená)

- manuální fixace

- podání medikamentů bez souhlasu klienta.

V současné době nejsou klienti s touto diagnózou přijímáni do stacionářů.

Použitá literatura:

Psychiatrická ošetřovatelská péče


Eva Marková, Martina Venglářová, Mira Babiaková

Internet:

Hana Raabová a Jana Radová, www.Zdravi.Euro.cz

všeobecné sestry z Denního a týdenního stacionáře v Jihlavě

Kontakt na autorky: baar@centrum.cz

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?