Od té doby jich Izraelci asi 300 zabili. Podle McGoldricka utrpělo zranění 29.000 lidí, z nich 7000 při zásahu střelnou zbraní. "Je tam 1700 lidí, kteří potřebují komplikovaný chirurgický zásah, aby mohli znovu chodit. Byli postřeleni při protestech, potřebují rehabilitaci a velmi složitou rekonstrukci kosti, než s rehabilitací začnou," sdělil zástupce OSN. Bez toho podle něj hrozí, že tito lidé o končetinu přijdou.
Málo lékařů v Gaze dokáže složité operace vůbec provést. Dosud muselo amputace podstoupit 120 lidí, z nichž 20 byly děti. OSN se snaží na zdravotní péči získat 20 milionů dolarů (458 milionů korun).
Kromě nedostatku peněz pro zdravotnictví se palestinská území potýkají i s následky snížení příspěvků pro Světový potravinový program OSN (WFP) a úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). OSN bude nucena snížit potravinové příděly milionu lidí. "Bez této pomoci ti lidé nemají možnost obstarat si jídlo z jiného zdroje, protože nemají peníze," řekl McGoldrick.
Mluvčí WFP Hervé Verhoosel sdělil, že jeho organizace letos omezila pomoc 193.000 lidí na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy - 27.000 nedostává vůbec nic a zbylí místo původních deseti dolarů mají nyní osm dolarů na měsíc.
Nejhorší je situace v Pásmu Gazy, které je domovem dvou milionů lidí. Tamní ekonomika je ochromená izraelskou blokádou. Vyhlídky těch lidí jsou podle McGoldricka "bídné". Na každou rodinu připadá v průměru dluh 4000 dolarů. Průměrná měsíční mzda činí 400 dolarů, avšak míra nezaměstnanosti činí 54 procent.