Jak kortikální, tak i trabekulární vrstva kostí prochází celý život remodelací a tento proces může být ovlivňován mnoha způsoby.
Osteoporóza představuje absolutní úbytek kostní hmoty, který je vyvolána buď sníženou aktivitou nebo kratším trváním aktivity osteoblastů nebo zvýšenou aktivitou nebo delším trváním aktivity osteoklastů nebo kombinací obou.
Nejčastějšími formami primárního onemocnění je postmenopauzální osteoporóza a osteoporóza související s věkem. Sekundární osteoporóza se rozvíjí nejčastěji v souvislosti s užíváním léků, které vedou ke úbytku kostní hmoty.
Možné souvislosti mezi schizofrenií a osteoporózou:
U pacientů trpících schizofrenií dochází ke zvýšení hladiny prolaktinu v důsledku užívání antipsychotik, která blokují D2 receptory v hypotalamo-pituitární ose.
U žen dloudobě zvýšená hladina prolaktinu vede k potlačení sekrece GnRH, což vede ke snížení hladiny LH a FSH, které ovlivňují tvorbu a uvolňování pohlavních steroidních hormonů.
Vyvolané snížení hladiny estrogenu má za následek snížení kostní denzity u žen. Vyvolávajícím faktorem osteopenie může být deficience testosteronu. Ostatní rizikové faktory zahrnují alkohol, abusus léků, kouření, imobilita, dietní nedostatky a snížené slunění, které má za následek nedostatek vitamínu D. U schizofreniků vstupuje do hry řada z těchto rizikových faktorů.
Studie:
Autoři článku provedli cross-sectional studii za účelem zjištění asociace mezi schizofrenií a poklesem kostní minerální denzity. Konkrétně se studie zaměřila na zjištění, zda pacienti postižení schizofrenií mají nižší kostní denzitu v porovnání s normální populací standardizovanou na věk a pohlaví daného pacienta.
Dále, zda pokles kostní denzity je srovnatelný u mužů i u žen a nakonec zda existuje závislost mezi trváním léčby antipsychotiky způsobujícími elevaci hladiny prolaktinu a kostní denzitou.
Do studie bylo zahrnuto 75 schizofreniků, a to 57 mužů a 18 žen, kteří byli léčeni antipsychotiky minimálně po období 1 roku. Pacienti byli ve věku 19 až 50 let, aby se snížilo riziko, že případný výskyt osteoporózy bude souviset s věkem. Dále byli vyloučeni pacienti s abusem alkoholu, se špatným nutričním stavem, komorbiditami, imobilní pacienti a ti pacienti, kteří byli léčeni přípravky, které mohou ovlivnit kostní densitu (glukokortikoidy, heparin, antikonvulziva, orální kontraceptiva). Pacienti byli vyšetřeni densitometrem, dále byli vyšetřeni na pozitivní a negativní příznaky schizofrenie (PANSS škála) a byly od nich získány předchozí informace o antipsychotické léčbě, přičemž flupentixol, flufenazin, haloperidol, amisulprid, sulpirid a risperidon byly definovány jako antipsychotika zvyšující hladinu prolaktinu. Klozapin, olanzapin, quetiapin, sertindol a zotepin byly definovány jako léky nezvyšující hladinu prolaktinu.
Výsledky studie:
Pozorování ukázalo, že již u mladých schizofreniků byla kostní denzita snížená. Pacienti muži byli vážněji postiženi než ženy; pro zajímavost k obdobnému závěru dospěly některé studie u pacientů s depresí.
Možné vysvětlení pro rozdíl mezi oběma pohlavími může být, že u mužů onemocnění začíná zhruba o 5 let dříve než u žen.
Proto faktory související s onemocněním schizofrenií a odpovědné za ztrátu kostní denzity mohou u mužů působit déle. Alternativním vysvětlení bylo mohlo být, že ženy více dbají o svoji životosprávu, jak stravu, tak pohyb, a proto stupeň postižení osteoporózou je nižší.
Studie nepotvrdila hypotézu, že léčba antipsychotiky zvyšujícími hladinu prolaktinu zvyšuje riziko osteoporózy. Několik pacientů trpělo osteopenií nebo osteoporózou navzdory skutečnosti, že nikdy nebyli léčeni antipsychotiky zvyšujícími hladinu prolaktinu. Jiní autoři ale takovou hypotézu nezavrhují.
Možné vysvětlení vlivu psychopatologie na snížení kostní denzity souvisí s chováním schizofreniků. Onemocnění vyvolává negativní, depresivní symptomy. Tito pacienti potom mají sklon být fyzicky málo aktivní, méně vycházejí ven, což ovlivňuje hladinu 25-hydroxy-cholekalciferolu. Navíc u velké části pacientů ve studii byl shledán nedostatek vitamínu D.
Závěr:
I přes jisté limitace studie je možné shrnout, že u pacientů se schizofrenií se setkáváme s nízkou kostní denzitou. Bylo by žádoucí, aby další výzkum zaměřil více pozornosti na otázku kostního metabolismu u schizofreniků, protože u nich existuje řada faktorů zvyšujících riziko osteoporózy (kouření, abusus alkoholu, deficience vitamínu D, imobilita, nízká hladina gonadotropních hormonů).
Bude třeba dalších studií, aby zjistily míru ovlivnění kostní denzity těmito jednotlivými faktory. Součástí léčby schizofreniků by měla být preventivní opatření, která by zahrnovala informace o vyváženém stravování s dostatečným množstvím kalcia a vitamínu D, motivaci k fyzické aktivitě, omezení kouření, pití kávy a alkoholu a dostatečný pobyt na slunci.
Jakmile je osteoporóza diagnostikována, měla by být zahájena léčba v úzké spolupráci s endokrinologem. Pokud jde o účinnost takových preventivních opatření, i tato musí být objektem dalšího výzkumu.
Osteoporosis in Patients With Schizophrenia
Hummer M. et al.