Tlak ministra financí Andreje Babiše (ANO) na jeho vládního kolegu Svatopluka Němečka (ČSSD) se projevil v nové podobě. Babiš se rozhodl suplovat Němečkovu práci – vyžádal si citlivá data zdravotních pojišťoven o úhradách pro nemocnice a založil odbornou pracovní skupinu, která je má analyzovat.
Zákony dávají přitom ministerstvu financí ve vztahu ke zdravotním pojišťovnám jen kontrolní roli. Proti Babišovu projektu se tak ohradil nejen Němeček, ale i další lidé z resortu zdravotnictví, pojišťovny a nemocnice se bojí úniku dat. Babiš si totiž na analýzu přizval externí firmu, jejíž jméno však ministerstvo financí tají.
Že jen u ostrých slov nezůstane, se dalo tušit už dříve. Babiš již v dubnu prohlásil, že Němečkovi nevěří a že jej zpětně mrzí, že při jednáních o vládě neusiloval o ministerstvo zdravotnictví. Tou dobou přitom už vznikal projekt, o kterém Babiš informoval teprve před necelými dvěma týdny.
„Cílem je zvýšení transparentnosti finančních toků a podpora ekonomické efektivity poskytovaných zdravotních služeb v systému veřejného zdravotního pojištění. Jde rovněž o vytvoření potřebného benchmarkingu,“ popisuje mluvčí ministerstva financí Radek Ležatka.
Databáze, kterou ministerstvo financí vytvořilo z dat o úhradách pro nemocnice za posledních pět let, obsahuje informace o sto miliardách korun a 150 nemocnicích. „Tento projekt je unikátní svým rozsahem a strukturou vstupních dat,“ prohlásil Babiš. „Již první výstupy poukazují na značné rozdíly v úhradách za výkony, nákladech za léky a zdravotnické prostředky a za srovnatelnou péči mezi jednotlivými nemocnicemi a zdravotními pojišťovnami,“ dodal.
Němeček se za to Babišovi vysmál. „Je-li hlavním objevem projektu ministerstva financí, že vykazování hospitalizační péče a její úhrady neprobíhají standardně a transparentně, pak jde o objev srovnatelný s objevem Ameriky,“ uvedl Němeček.
S neodůvodněnými rozdíly v úhradách pro jednotlivé nemocnice se totiž koaliční strany vypořádávaly už v koaliční smlouvě, která slibuje zlepšení úhradových mechanismů.
Bezpečnost dat? Prostě ji zajistíme
Když Babiš požádal zdravotní pojišťovny o úhradová data, dodaly mu je v podobě, kdy nejde identifikovat konkrétní pacienty. „VZP poskytla ministerstvu financí požadovaná data v takovém formátu, aby neodporovala zákonu o ochraně osobních údajů. Pokud poskytnuté údaje poslouží výhradně pro kontrolní činnost ministerstva financí a následně povedou ke zvýšení průhlednosti systému financování zdravotní péče, VZP takovou aktivitu jednoznačně uvítá,“ uvedl mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Oldřich Tichý.
Z dat sice nejde identifikovat pacienty, ale jasně se z nich dá vyčíst, kolik jakých výkonů konkrétní nemocnice vykazují a jak jim pojišťovny platí. Takové údaje jsou užitečné nejen pro kontrolory, ale jistě by mohly být zajímavě zneužity v konkurenčním boji. Proto jsou obavy, aby se nedostaly ven.
„Považujeme tato data za citlivá a předpokládáme, že informace budou ze strany ministerstva financí podány přímo,“ sdělil týdeníku Euro ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové Roman Prymula.
Obavy vzbudily zprávy, že na analýze nepracují jen lidé z ministerstva financí, ale i zkušená společnost zvenčí. „Na analýze se technicky podílí externí partner,“ potvrdil týdeníku Euro mluvčí ministerstva financí Radek Ležatka. „Bezpečnost dat je zajištěna,“ ujistil bez dalších podrobností.
Kdo má barevnější grafy
To, že je aktivita ministerstva financí uvnitř resortu zdravotnictví přijímána s nevolí, by mohlo naznačovat, že je správně mířená.
Jenže to by se mezitím nesměly zahájit jiné, ještě rozsáhlejší projekty s podobným cílem.
Babišovým prohlášením je zjevně dotčen nový šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek, který z pověření ministerstva zdravotnictví pracuje na zásadním zlepšení systému úhrad pro nemocnice. Připomíná, že to, že se nemocnicím platí různě, je známá věc.
„Negativa stávajícího stavu jsou nám dávno jasná. Pokud někdo excelentně posunul problém dopředu, nechť to zveřejní, ale já nemám čas vykřikovat naprázdno do médií, že mám grafy lepší, barevnější a složitější,“ reagoval Dušek. „Debata nad tím, zda má ministerstvo financí k dispozici paralelní, či lepší metodiku než my, je nedůstojná. Pokud ji mají, ať ji publikují a bude nám všem lépe. Nemám problém s kýmkoli spolupracovat a uznat jeho kvality, případně prvenství,“ dodává.
Zaznívá dokonce kritika, že si ministerstvo financí nad rámec zákonného zmocnění přivlastnilo téma, jež mu nepřísluší. „Ministři nemůžou svým úřadům vymýšlet agendu jen proto, že mají pocit, že by se jim taková agenda mohla hodit v politickém boji,“ řekl Zdravotnickému deníku právník Jan Klusáček.
„Pokud tedy ministerstvo financí vynakládá finanční prostředky na analýzy systému veřejného zdravotního pojištění, i když to zjevně patří dle zákona do kompetence ministerstva zdravotnictví, jedná se na první pohled o nezákonný postup,“ soudí Klusáček.
Pochybnosti má i o tom, jestli samotné pojišťovny mohou ministerstvu financí svá data poskytnout, byť v anonymizované podobě.
Projekt ministerstva financí si klade vysoké cíle. Mimo jiné má podpořit systémové změny v oblasti financování zdravotnictví a optimalizaci systému veřejného zdravotního pojištění. Resort přesto odmítá, že by Němečkovi lezl do zelí. „Ministerstvo financí je ze zákona oprávněno vykonávat kontrolu nad činností a hospodařením zdravotních pojišťoven. Navíc výstupy z daného projektu budou využitelné i pro ministerstvo zdravotnictví,“ vysvětluje mluvčí Ležatka.
Střet zájmů
Neobvyklý byl zřejmě už zrod myšlenky, že se ministerstvo financí bude věnovat analýze úhrad pro nemocnice. „Letos na jaře nás oslovil ministr financí Andrej Babiš s žádostí, abychom pomohli systematicky zmapovat financování zdravotní péče,“ uvedla Iva Bezděková, redaktorka odborného časopisu Medical Tribune, na svém domovském webu.
Bezděková je zároveň členkou odborné pracovní skupiny, která se na ministerstvu financí zabývá financováním zdravotnictví.
Vede ji právník ministerstva financí Adam Vojtěch, dále v ní pracují expert na medicínské právo ze sdružení Platforma zdravotních pojištěnců Ondřej Dostál a Petr Sláma, spolumajitel firmy SWLab, zabývající se analýzami pro nemocnice.
Takto intenzivní zájem ministerstva financí o systém zdravotnictví je novinkou. I ve zdravotnictví je přitom Babiš v podezření ze střetu zájmů. Investiční fond Hartenberg Holding, který spoluzakládal a ve kterém je jeho firma společníkem s většinovým obchodním podílem, podniká ve zdravotnictví.
„Zájem pana ministra Babiše o zdravotnictví v žádném případě nesouvisí s aktuální činností fondu Hartenberg Capital (spoluvlastník Hartenberg Holdingu – pozn. red.). Jde o dlouhodobý zájem a vychází z množství podnětů a informací, které dostává především z odborné veřejnosti,“ ujisťuje Ležatka.
„Ministerstvo financí je zde od toho, aby dohlíželo na hospodaření s veřejnými prostředky, kterými je rovněž veřejné zdravotní pojištění, které lze v zásadě považovat spíše za zdravotní daň.“
O tom, že jsou platby pro nemocnice nespravedlivé, se mluví už řadu let. I dnešní platby za diagnózu metodou DRG totiž vycházejí z historických paušálních úhrad, které mnohdy neodpovídaly tomu, kolik péče a jakou nemocnice poskytovaly. Posílit tu složku úhrad, která je pro všechny nemocnice stejná, se rozhodl bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger. Jeho lidé tehdy ale spočítali, že kdyby se platby z roku na rok zcela narovnaly, řada nemocnic zvyklých na vyšší úhrady by zkrachovala.
Podle Ladislava Duška, který má nyní za úkol připravit nový, spravedlivý systém DRG, bude splnění tohoto zadání trvat několik let, protože nejsou v pořádku ani základy, na kterých zatím stojí příslušné výpočty. l
Babiš a Němeček: Nedůvěra od samého počátku
Březen: Andrej Babiš tlačí na Němečka, aby udělal rychlé kroky k větší průhlednosti financování zdravotnictví. Naznačil, že by chtěl odvolání ředitele VZP Zdeňka Kabátka. „Řekl jsem na koaličním jednání, že pokud pan ministr Němeček kritizuje zdravotnickou politiku vlád ODS a Kalouska, tak pan Šnajdr a Bendl a jejich nominant Kabátek jsou typickými reprezentanty této politiky,“ uvedl Babiš.
Duben: Šéf ANO veřejně říká, že Němečkovi nevěří, že dokáže rozkrýt nejasné toky peněz ve zdravotnictví: „Zpětně lituji, že jsem o to zdravotnictví neusiloval, protože si myslím, že pan Němeček má nějakou historii a zatím to nevypadá, že by to chtěl rozkrývat.“ Po Němečkovi mimo jiné Babiš chce, aby řešil problém s Protonovým centrem. Příslušné právní spory byly přitom tou dobou už dávno zahájené. Němeček odvětil, že Babiš zdravotnictví vůbec nerozumí. „Věci, které vzkazuje, jsou hodně popletené a mimo mísu,“ prohlásil Němeček.
Květen: Fond Hartenberg Holding, jehož většinovým společníkem je Babišova firma, vstupuje do českého zdravotnictví. Koupil přes firmu FutureLife kliniky reprodukční medicíny Reprofit a GynCentrum. V srpnu k nim přidal i pražskou kliniku Iscare I. V. F a v říjnu další dvě kliniky Iscare na Slovensku. Investiční fond deklaruje, že je pro něj zdravotnictví zajímavé odvětví. Srpen Babiš kritizuje, že ministerstvo zdravotnictví „nedostatečně zvládá“ kontrolu nemocnic. Počet lidí, kteří dohlížejí na hospodaření přímo řízených organizací, by se podle něj měl téměř zdvojnásobit.
Září: Svatopluk Němeček podpořil ředitele nemocnic, kteří si stěžovali na audit ministerstva financí. Ředitelé jsou přesvědčeni o existenci indicií, že auditoři měli předem zadání, že nemocnice nakládaly při nákupech zdravotnické techniky z evropských fondů nehospodárně. Jedná se o nákupy z období, kdy měl na ministerstvu zdravotnictví na starost přímo řízené nemocnice Zdeněk Kabátek. Babiš s Němečkem se dohodli, že si dají v tomto sporu pauzu do skončení voleb. Andrej Babiš podpořil ve sněmovně návrh poslance Ludvíka Hovorky, podle kterého by individuální smlouvy zdravotních pojišťoven s nemocnicemi muselo předem schvalovat ministerstvo zdravotnictví. Na návrhu pracoval i expert na medicínské právo Ondřej Dostál, právníci ministerstva zdravotnictví ale mají za to, že by to byl protiprávní zásah do smluv.
Říjen: Ministr financí oznámil, že ustavil vlastní odbornou pracovní skupinu, která bude analyzovat rozsáhlá data pojišťoven o úhradách péče nemocnicím. Zatím zjistila, že jsou mezi úhradami nemocnicím značné rozdíly.