Kdo všechno má na otcovskou nárok
Pravidla jsou ve skutečnosti celkem prostá. Základní podmínkou, kterou zákon číslo 187/2006 Sb. uvádí, je účast na nemocenském pojištění. Dosáhnou na ni všichni ti, kteří jsou v době nástupu na dovolenou zaměstnáni. Nárok mají rovněž živnostníci, tedy osoby samostatně výdělečně činné, ovšem pouze za předpokladu, že si toto pojištění dobrovolně hradili po dobu alespoň tří měsíců bezprostředně předcházejících okamžiku nástupu. Druhou podmínkou pak je, aby byli všichni tito muži na matrice uvedeni coby otcové narozeného potomka. S matkou dítěte každopádně ve svazku manželském přímo být nemusí.
V případě náhradní rodinné péče – ať už se jedná o adopci, pěstounství či něco podobného – je jediným kritériem skutečnost, že převzaté dítě musí být mladší sedmi let.
Odkdy je možné otcovskou čerpat
Placenou otcovskou dovolenou je možné čerpat kdykoliv během prvních šesti týdnů od narození potomka. Zda je tou dobou matka ještě stále v nemocnici, či nikoliv, žádnou roli nehraje. Bylo-li dítě převzato do péče, začne šestitýdenní nárok na dovolenou běžet již v den osvojení.
V době čerpání otcovské poporodní péče nesmí dotyčný pracovat, tedy alespoň ne u toho zaměstnavatele, u něhož mu byl nárok na dovolenou přiznán.
Kolik stát otcům vyplácí
Během oněch sedmi dní vyplácí stát tatínkům 70 procent z jejich redukovaného denního vyměřovacího základu. Co však tento redukovaný vyměřovací základ představuje?
V první fázi je potřeba sečíst všechny hrubé výdělky za dvanáct měsíců předcházejících měsíci nástupu na otcovskou dovolenou. Tento součet se následně vydělí počtem dnů v roce, tedy číslem 365. Tím vznikne denní vyměřovací základ.
V další fázi se pak přihlíží k takzvaným redukčním hranicím. Ty jsou nastaveny stejně, jako je tomu v případě mateřské, a sice následovně:
- z částky menší než 1 090 korun se započítá 100 procent,
- z částky mezi 1 090 až 1 635 korunami se započítá 60 procent,
- z částky mezi 1 635 až 3 270 korunami se započítá pouze 30 procent,
- k příjmu nad třetí redukční hranici se již nepřihlíží.
Dalším součtem všech těchto tří hranic vznikne onen redukovaný denní vyměřovací základ, z něhož se pak vezme již zmíněných 70 procent, které posléze stát otcům konečně vyplatí.
Příklad z praxe
Pakliže by tedy denní vyměřovací základ (před redukcí) činil například 1 500 korun, v rámci první hranice bude tatínkovi přiznáno celých 100 procent, tedy 1 090 Kč, v případě druhé však již jen 60 procent ze zbytku, tedy 246 korun (410 * 0,6), kdežto v souvislosti s třetí redukční hranici to nebude už nic. Jeho redukovaný denní vyměřovací základ by tedy činil 1 336 Kč, přičemž na účet by mu stát po dobu těchto sedmi dní vyplatil celkem 6 546 korun (1336 * 0,7 * 7).
V souvislosti s vyplácením otcovské porodní péče je potřeba nicméně zmínit ještě jednu věc, a sice že dávka se vztahuje na porod jako takový, nikoliv na počet nově narozených dětí. To v praxi znamená, že je vcelku jedno, jestli žena porodí jednoho potomka, nebo rovnou dva či víc najednou. Dávka bude vždy pouze jedna.
Kde o otcovskou žádat
Žádost o otcovskou dovolenou by zaměstnanci měli směřovat na svého zaměstnavatele. Pakliže dotčená osoba splňuje podmínky pro její přidělení, je vedení firmy tuto žádost ze zákona povinno schválit a následně doručit na místně příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ). Formulář na otcovskou dovolenou pak lze vyplnit a stáhnout přímo zde. Osobám samostatně výdělečně činným nezbývá nic jiného, než aby si celé toto procesí zařídily samy.
Pakliže úředníci OSSZ dotyčnému nárok na otcovskou dovolenou přiznají, vyplacení dávky by mělo proběhnout zpravidla do jednoho měsíce od okamžiku, kdy obdrželi všechny potřebné podklady.
Změna na dohled
Jak již bylo uvedeno na začátku článku, jinde v Evropě, potažmo ve světě je otcovská na rozdíl od České republiky už poměrně zaběhlou praxí. Její délka a také vyplacená částka se však liší případ od případu. Zatímco například v Dánsku, Estonsku či Španělsku mohou tatínkové se svými čerstvě narozenými dětmi strávit celé dva týdny, v takovém Portugalsku, Lucembursku nebo Francii je to týdnů hned 21, 26, respektive 28.
Ne všude se ovšem mohou těšit tak vysokým dávkám. Například ve zmínění Belgii stát otcům nevyplácí 70 procent z jejich mzdy, nýbrž pouze 25,8. Ve Francii je to dokonce ještě o něco méně, konkrétně pak 20,2 procenta.
Snahou evropských politiků je tuto problematiku pokud možno co nejvíce sjednotit, a proto bylo před časem v Bruselu rozhodnuto o tom, že v celé EU se počet dnů sjednotí na rovných deset. Na zavedení této směrnice do praxe mají vlády jednotlivých zemí tři roky.
Otcové v Česku se tak mohou potenciálně těšit na více dní strávených se svým čerstvě narozeným potomkem, kolik peněz budou podle nových pravidel od státu inkasovat, nicméně v tuto chvíli ještě jasné není.
