Předseda vlády před několika dny slíbil-pohrozil, že na některá ministerstva se bude dívat přes lupu, že jim věnuje obzvláštní péči. Úřad Milady Emmerové jmenoval na prvním místě.
Skutečně nevím, jestli to myslel tak, že za své šéfy resortů bude činit důležitá rozhodnutí, když na takové činění tam přece ty slušně honorované ministry má. Jestli ano, pak svou roli v čele kabinetu pojímá vskutku otcovsky.
Ministryně zdravotnictví si jeho slova vzala k srdci - kdo by si tak starostlivého tatínka nepřál - a zítra premiérovi umožní, aby slib péče uvedl v život a rozmotal za ni zašmodrchaný uzel, který rukou společnou ušmodrchali pojišťovny, lékaři a stát. Jde o problém ryze zdravotnický, tedy o peníze.
Ústy šéfa své komory požadují lékaři, aby se cena za hodinu jejich práce zdvojnásobila. Ministryně jim to loni ve slabé chvilce slíbila, ale teď ji Všeobecná zdravotní pojišťovna přesvědčila, že takový krok by zdravotní péči stál 25 miliard korun navíc.
Přitom každý má v tomhle sporu pravdu. Jestli vystoupily ceny léčiv a zdravotnického materiálu do astronomických výšin a lékaři přitom léčí za stejné peníze, je jejich hněv oprávněný. Pokud by peníze na vylepšení jejich příjmů způsobily finanční kolaps jinde, je obava pojišťovny taky pochopitelná.
Rozumím i ministryni, která se nechce postavit jasně na tu či onu stranu, protože ona v čele resortu zastupuje hlavně nás, pacienty. A taky ví, že tenhle problém není ve vládě jen její, že do něho mají co mluvit i kolegové Sobotka a Jahn.
Lékaři jsou netrpěliví, připravení k protestním akcím, a prezident jejich komory je razantní. Pravda je, že jejich profese patří k těm lépe placeným. Pravda taky je, že jejich kolegové od hranic na západ si žijí lépe. Ale pravda taky je, že v podobném nepoměru žijeme my všichni, nejen lékaři.
Ministryně Emmerová v pondělí tento spor nerozhodla a měla k tomu vskutku racionální důvod. Nepřeje si, aby případný kolaps zdravotnického systému nesl příští rok její jméno.
Jestliže vrchním soudcem hodlá učinit premiéra, pak mu jedním dechem nabízí, že bude lepší, když kolaps ve zdravotnictví ponese jméno Paroubkovo, druhým dechem pak naznačuje, že funkce je nad její síly. A proč by ne, rok před volbami už o ni těžko přijde.
Předseda vlády bude tedy mít příležitost opět prokázat svůj talent likvidátora požárů. Může se kochat nadějí, že zkušený David Rath požadavek lékařů nadsadil, aby z něho mohl výrazně a vstřícně slevit.
Právo, Pavel Verner