OVM: Zdravotnictví s dluhy

30. 9. 2013 8:29
přidejte názor
Autor: Redakce
„Omezení zdravotní péče a delší čekání na operace nehrozí", tak uklidňují pacienty zástupci Ministerstva zdravotnictví i zdravotních pojišťoven. Děje se tak v souvislosti s pádem tuzemského zdravotnictví do dluhů. Krizový štáb nemocnic, odborů a pacientů navíc, už několik týdnů varuje ministra zdravotnictví Martina Holcáta, že některé nemocnice mohou kvůli nedostatku peněz v lepším případě omezit péči, v horším případě dokonce zkrachovat.


Václav MORAVEC, moderátor:
Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček přiznává v rozhovoru pro Otázky, že systém veřejného zdravotního pojištění může skončit až v desetimiliardovém dluhu.

Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotnických pojišťoven:
Celkově se předpokládá, že tady bude schodek kolem osmi až deseti miliard korun. Bude záležet na tom finále v současné době. Ale z hlediska zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven myslím, že budou naplněny zdravotně pojistné plány podle předpokladů, to znamená, že neměl by být z hlediska zaměstnaneckých pojišťoven nějaký zásadní problém. Problém spíš začíná na začátku příštího roku a znovu to vztahuju k té připravované úhradové vyhlášce, kde ten tlak všech zúčastněných, kteří jsou příjemci těch peněz, je enormní. A já chci jenom upozornit na to, že musíme skutečně vážit tu bilanci tak, aby i ten předpoklad, který bude potom na té příjmové stránce v roce 2014, tak se musí brát v úvahu, že nebude od ledna, že bude až postupně. A s tímto vědomím je třeba do toho jít.

Václav MORAVEC, moderátor:
Říká v rozhovoru pro dnešní Otázky prezident Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček, jeho slova potvrzuje i ředitelka odboru dohledu na zdravotními pojišťovnami Ministerstva zdravotnictví Helena Rögnerová.

Helena RÖGNEROVÁ, ředitelka odb. dohledu nad ZP, Ministerstvo zdravotnictví:
Tak ten deficit letošního roku je někde kolem těch osmi miliard minimálně. Uvidí se, jak dopadne konec VZP. A pro příští rok budeme mít teda příjem za státní pojištěnce, to už je na dobré cestě, doufáme. Ale zase nevíme, jak se budou vyvíjet poplatky, protože tam bude možná další výpadek dvě miliardy, poplatky v nemocnicích skončí s posledním prosincem letošního roku. A zároveň, jak říkám, ta platba nebude stačit. Takže příští vláda bude zatížená řešením nějakého dodatečného zdroje ve výši, dejme tomu, řekněme, 4, 5 miliard. Uvidíme, jak porostou příjmy.

Václav MORAVEC, moderátor:
Odhaduje v rozhovoru pro dnešní Otázky ředitelka odboru dohledu nad zdravotními pojišťovnami Ministerstva zdravotnictví Helena Rögnerová. Prvním hostem Otázek ředitel největší zdravotní pojišťovny v zemi, tedy Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. Vítejte po čase v Otázkách. Hezký dobrý den přeji.

Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP:
Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane řediteli, máte čtvrt roku před koncem letošního roku jasnější představu, kolik z těch zhruba osmi až deseti miliard schodku v systému veřejného zdravotního pojištění půjde na vrub té největší zdravotní pojišťovně, tedy VZP, kterou vedete?

Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP:
Tak samozřejmě představu máme poměrně jasnou a ta představa vychází z očekávání toho vývoje už od počátku roku. Já jsem tady deklaroval, když jsem tady byl zhruba před pěti měsíci, vizi toho, jak dosáhnout vyrovnaného hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny. Rozdělil jsem ty opatření na dvě základní oblasti. Manažerská opatření uvnitř pojišťovny. Opatření směřující k efektivitě provozu, k dosažení dalších úspor. A opatření z vnějšku, to znamená opatření, která by měla přijít a stabilizovat systém jako takový.

Václav MORAVEC, moderátor:
Některá z těch opatření ale splněna nebudou, například ta z vnějšku, jako je odkup pohledávek za zdravotními pojišťovnami, kdy největší část jste měli vy. Další řešení, které nebude, tak je přerozdělení peněz mezi zaměstnaneckými zdravotními pojišťovnami a mezi VZP, k tomu také nedojde. Tudíž když se vrátíte k té původní otázce, pak rozebereme ty další předpoklady, které nebyly naplněny, kolik z těch osmi až deseti miliard půjde na vrub VZP?

Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP:
Tak já očekávám, že hospodářský výsledek letošního roku bude zhruba mínus 2,5 miliardy. A budeme evidovat závazky po lhůtách splatnosti vůči našim zdravotnickým zařízením, nemocnicím a poskytovatelům zdravotních služeb zhruba ve výši tří miliard.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ty jsou v současnosti teď jaké? Jestliže máte závazky, nebo předpokládáte, že k 31. prosinci závazky po lhůtách splatnosti budou ve výši třech miliard korun, tak kolik to je v současnosti?

Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP:
V současnosti musím říct, že Všeobecná zdravotní pojišťovna eviduje závazky, průměrné závazky po lhůtách splatnosti něco kolem jedné miliardy. Na konci měsíce srpna, což je údaj, který mohu použít jako tvrdá, …, byly nulové. Nicméně samozřejmě v průběhu každého toho měsíce ty závazky se v závislosti na fakturaci a jiných faktorech zvyšují, snižují. Takže v současné době máme cash flow poměrně vyrovnaný. Zároveň samozřejmě díky vlivu předsunuté platby v současné době máme vyrovnanou bilanci, nicméně jak říkám, to očekávání na konci roku je zhruba těch dvě a půl miliardy mínus.

Václav MORAVEC, moderátor:
Obrázek, kteří už diváci Otázek nejspíš viděli. Ministerstvo zdravotnictví v červenci prozradilo vůbec poprvé, jak to vypadá s hotovostí jednotlivých zdravotních pojišťoven v této zemi. Zatímco Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra měla v květnu víc než pětimiliardovou rezervu a Česká průmyslová zdravotní pojišťovna tři miliardy 800 milionů korun, na konci stupnice je neradostný pohled na dvě stě milionů, které v květnu vykazovala VZP. Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček přiznává v rozhovoru pro dnešní Otázky, že situace se i u zaměstnaneckých pojišťoven měsíc od měsíce zhoršuje.

Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotnických pojišťoven
Tak je nutno říci, že ze 6 zaměstnaneckých pojišťoven už dvě nemají žádné rezervy. A ty ostatní, když to řeknu v úhradových dnech, tak je to zhruba od deseti do čtyřiceti úhradových dnů. Kolísá to, musíme taky brát v úvahu to, že se bude vracet takzvaná předsunutá platba státu. Čili zase to spadne. Takže v závěru roku předpokládám, že ty pojišťovny budou mít tak od pěti do pětadvaceti nebo dvaadvaceti úhradových dnů.

Václav MORAVEC, moderátor:
Popisuje v rozhovoru pro Otázky současný stav v systému zdravotního pojištění u těch zaměstnaneckých pojišťoven prezident Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček. Pane řediteli, Všeobecná zdravotní pojišťovna uklidňuje své pacienty, že tím, že se celý systém zdravotnictví dostává do dluhů, tak že nehrozí omezování péče nebo zhoršování dostupnosti péče. Co kdybych vám řekl, že to není úplně pravda, když zase dodavatelé zdravotnických zařízení tlačí na ta zdravotnická zařízení, na nemocnice, na ambulance, že jim nedodají věci, materiál a podobně?

Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP:
Já samozřejmě neumím hodnotit situaci mezi zdravotnickými zařízeními a jejich dodavateli. Na druhou stranu musím jasně deklarovat, že Všeobecná zdravotní pojišťovna v současné době hradí přesně podle úhradové vyhlášky, na rozdíl od oborových zdravotních pojišťoven. My se domníváme, že se v tomto krizovém roce chováme velmi vstřícně. A zároveň Všeobecná zdravotní pojišťovna. Využívá všech vnitřních úspor, ať už úspor v oblasti léků či zdravotnického speciálního materiálu pro posílení úhrad zdravotních služeb. To znamená, my jsme v současném roce, nebo v tomto aktuálním roce přesunuli zhruba 1,5 miliardy úspor dosažených efektivitou, efektivitou managementu Všeobecné zdravotní pojišťovny do úhrad zdravotních služeb. To, že.

Václav MORAVEC, moderátor:
Obrací se na vás ale pacienti, že v rámci celého toho zdravotnického řetězce, protože je logické, když dochází ke zpožďování plateb, a dojde ještě k prodloužení lhůt splatnosti kvůli tomu, že peníze nejsou, jak jste přiznal, tak že by pacienti, vaši pojištěnci, vaši klienti, říkali: ano, je tady problém, protože nám odkládají operace a podobně?

Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP:
Tak já můžu pracovat jenom s tvrdými daty a eviduje, nebo pojišťovna eviduje od začátku roku devět stížností na dostupnost zdravotní služby v té, v té době, kterou garantuje vyhláška. My jsme všechny tyto stížnosti individuálně řešili. A přestože uznávám, že systém se nachází skutečně ve velmi složité ekonomické situaci, tak v současné době neevidujeme větší počet stížností na dostupnost zdravotních služeb. A samozřejmě budeme dělat všechno pro to, abysme do konce roku zajistili, zajistili setrvalý vztah, stav v této oblasti.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy mluvíte o nelehké situaci, což je poměrně diplomatické vyjádření. Proč byste nepoužil slovo krize?

Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP:
Tak já mám rád, když se věci nazývají pravými jmény. Já si myslím, že do českého zdravotnictví od roku 2009 vtrhla ekonomická krize naplno. Za Všeobecnou zdravotní pojišťovnu mohu deklarovat, že jsme se celé ty poslední tři, tři a půl roku podíleli na stabilizaci toho systému. A vykrývali jsme ten rozdíl mezi náklady na zdravotní péči, na zdravotní služby, a příjmy systému z rezervních fondů, z rezerv Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Václav MORAVEC, moderátor:
No, promiňte, ale to jste to také vykrývali z těch zaměstnaneckých pojišťoven, protože nebýt toho přerozdělení peněz mezi zaměstnaneckými pojišťovnami a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, tak byste byli v daleko horší situaci.

Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP:
Ne, ne, ne. Já se omlouvám, to je úplně přesně naopak. V současné době ten systém přerozdělení jednoznačně zvýhodňuje zaměstnanecké pojišťovny. Já nechci tady.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ne, ale za ministra zdravotnictví, to jsme si asi nerozuměli, ale za ministra zdravotnictví Leoše Hegera byly přerozděleny peníze od těch zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven směrem k vám. Takže byste byli v horší, takže byste byli v horší situaci, pokud by k tomuto kroku nedošlo, počítalo se s tím, že bude tento krok zopakován, a on není.

Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP:
Beze sporu správná připomínka. Ano, máte pravdu. V tom předchozím roce došlo k mimořádnému přerozdělení zůstatku na účtech, nebo části zůstatku na účtech. Ale to pouze částečně eliminuje to, tu nespravedlnost, nebo tu nevyváženost v přerozdělovacím systému. To znamená to, že za ministra Hegera došlo k jednorázovému přerozdělení, pouze zčásti eliminovalo konkurenční nevýhodu, ve které Všeobecná zdravotní pojišťovna je. Proto já jsem se tak ozval proti tomu, že Všeobecná pojišťovna na konto oborových pojišťoven řešila nějak tu situaci. My jsme v rámci toho přerozdělení veškeré prostředky, které jsme získali, přerozdělili na úhrady péče. To znamená, já si myslím, že to byl krok správný. A dokončením tohoto kroku by mělo být narovnání systému, úhradového systému v České republice.

Václav MORAVEC, moderátor:
Je jasné, že ten krok, o kterém uvažovalo ještě Ministerstvo zdravotnictví, než došlo k pádu Nečasovy vlády, tedy že dojde i k odkupu pohledávek za zdravotními pojišťovnami, což by pomohlo i vám jako Všeobecné zdravotní pojišťovně. A ten druhý krok, že by znovu došlo k přerozdělení těch peněz, kladných peněz, které mají zaměstnanecké zdravotní pojišťovny ve vztahu k VZP, tak to jsou dva kroky, ke kterým nedošlo. A zhoršují pozici VZP v celém systému veřejného zdravotního pojištění. Proto vy teď žádáte o půjčku dvou a půl miliard korun po Ministerstvu zdravotnictví? Je to ten hlavní důvod?

Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP:
Velmi, velmi, velmi zjednodušeně se to říct, že ano. My jsme samozřejmě vítali odkup pohledávek ze strany ministerstva financí, který byl v podstatě ve fázi legislativního procesu již, nebo přípravy. Jako jasný signál toho, že se napraví ta nerovnováha z minula. A proto jsem i nevolali po nějakém mimořádném přerozdělení v roce 2013. Já si osobně uvědomuji, že i kolegové v oborových zdravotních pojišťovnách se pohybují v systému, do kterého dopadla krize. A spíše jsme volali po tom, aby se systém, aby se přijala systémová opatření, která od roku 2014 ten systém narovnají. Nové přerozdělení, jednotná sazba a další a další nástroje, které nepoužívají. A pokud říkáte: ano, my žádáme půjčku na to, aby jsme refinancovali předsunutou platbu, abysme, řekněme, eliminovali ten fakt, že se neuskutečnil pohledávek, a předpokládáme, že díky takového, takovémuto refinancování přesunuté platby budeme schopni dostát svým závazkům vůči našim partnerům včas a v řádné míře.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy v příštím týdnu máte s ministrem zdravotnictví Martinem Holcátem o té dvou a půl miliardové půjčce vyjednávat, je to pravda?

Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP:
Ano, my jsme požádali prostřednictvím pana ministra o půjčku. Pan ministr s námi velmi aktivně jedná. Já musím říct, že jsem velmi rád, že proti sobě mám takového partnera konstruktivního a profesionálního, jako je pan ministr. A ta.

Václav MORAVEC, moderátor:
Chcete, aby ta půjčka si, byla rychle přijata, že tak chválíte ministra zdravotnictví?

Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP:
Ne, ne, já to říkám férově, protože si myslím, že pokud někdo se chová profesionálně a vstřícně, tak je potřeba říkat to nahlas. A já jsem přesvědčen, že podporu, kterou nám ostatně pan ministr už předem avizoval, dotáhneme do konce a tu půjčku obdržíme.

Václav MORAVEC, moderátor:
Kdy myslíte, a z pohledu celého systému zdravotnictví v této zemi, a jeho stabilizace, nezpožďování plateb, kdy je reálné, abyste tu půjčku měli na vašem účtě? Protože říkal jste 25. listopad je ten nejzazší termín. Je možné, aby to bylo dřív, aby se to stalo už v říjnu?

Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP:
Pokud by to bylo dřív, samozřejmě bych to vítal. Nicméně jsem pragmatik. Pro mě je důležité, abysme, jak už jsem říkal, tu půjčku použili pro refinancování předsunuté platby. A my jsme povinni tu platbu vrátit ve dvou splátkách. A to v měsíci listopadu a v prosinci. Nebo za měsíc listopad a prosinec. To znamená konec listopadu je pro nás termín, který je, řekněme, mezní pro, pro využití prostředků z té půjčky.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy jste v souvislosti se žádostí i půjčku napsal ministru zdravotnictví Martinu Holcátovi, cituji: “ Půjčka má sloužit ke stabilizaci ekonomické situace segmentu akutní lůžkové péče, tedy nemocnic“, konec citátu. Dají se ta výše citovaná slova brát i jako souhlas s tvrzením krizového štábu nemocnic, odborů i pacientů? Že nemocnice jsou v krizové situaci, že třetině z nich hrozí omezování péče, nebo dokonce finanční kolaps?

Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP:
Já bych se bránil tomu, abych popisoval, jakému procentu nemocnic hrozí finanční kolaps, anebo omezování péče. Já musím říct, že segment akutní lůžkové péče je segmentem, který v roce 2013 byl postižen restriktivou té vyhlášky nejvíce. Je to segment, ve kterém došlo k největšímu snížení, řekněme, meziročních úhrad ze strany Všeobecné zdravotní pojišťovny. A proto, proto také nahlas a férově říkám, že pokud na konci roku budeme identifikovat jakékoliv disponibilní zdroje, jsme připraveni je přesunout vůči tomuto segmentu, tomuto segmentu péče.

Václav MORAVEC, moderátor:
Proč nechcete mluvit o třetině? Znamená to, že vy jako pojišťovna, největší zdravotní pojišťovna v této zemi nemáte informace, že by problémy měla třetina nemocnic, které mohou omezovat už v současnosti zdravotní péči? Nebo které na konci roku mohou zkrachovat?

Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP:
Tak ta informace samozřejmě je veřejně známá, je prezentována krizovým štábem nemocnic. Já nedisponuji daty, s kterými bych mohl potvrdit či vyvrátit tato tvrzení. My v současné sobě pracujeme s přepočtem.

Václav MORAVEC, moderátor:
Počkejte, není to nelogické, že pojišťovna neví, v jakém stavu.

Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP:
Ale my neřídíme náklady našich poskytovatelů, my vidíme do úhrad. To znamená, my můžeme dát na stůl data o tom, kolik nemocnicím platíme. Takzvanou předběžnou měsíční úhradu, to znamená jakousi zálohu. A v současné době jsme schopni na základě produkčních dat pouze posuzovat, zda tato záloha odpovídá produkci, kterou nemocnice vykazují, nevidíme do té druhé části, to znamená nákladů nemocnic, nejsme schopni nějakým způsobem identifikovat, jak se nákladová stránka nemocnic vyvíjí. To znamená, bylo by ode mě nefér, abych posuzoval, posuzoval ekonomickou situaci nemocnic. Často je to závislé na úrovni managementu. Často je to závislé na místních specifikách. To znamená, já znova říkám: ano, segment nemocnic byl nejvíce postižen úhradovou vyhláškou, my vyhodnocujeme produkci vůči zálohám, které poskytujeme nemocnicím. A snažíme se v závěru roku tam, kde cítíme, že je problém největší, že například míra produkce neodpovídá předběžné měsíční úhradě, nastavit, nastavit nějaká opatření. To znamená změnit, změnit objem předběžných měsíčních úhrad.

Václav MORAVEC, moderátor:
On ten krizový štáb nemocnic pacientů i odborářů tlačí Ministerstvo zdravotnictví, když to hodně zjednoduším, aby se ještě změnila ta špatná úhradová vyhláška pro letošní rok ve vztahu k nemocnicím. Hraje se o jeden, dva měsíce. Ministerstvo zdravotnictví říká: už to není možné, nemocnice tvrdí a odkazují na rozsudek Nejvyššího soudu, že to vlastně možné je. Váš pohled jako Všeobecné zdravotní pojišťovny? Je to možné, nebo spíš to, že to uděláte bez úhradové vyhlášky, že se pokusíte stabilizovat ty nemocnice z té půjčky dvou a půl miliardy korun, tak by mohl být zahlazen spor o to, zda měnit vyhlášku na měsíc či na dva?

Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP:
To je poměrně složitá otázka skládající se z dvou podotázek. Jednak dva a půl miliardy půjčka by byla použita zejména ke stabilizaci ekonomiky Všeobecné zdravotní pojišťovny. A rozhodně by se nemohlo mluvit o tom, že 2,5 miliardy bude poskytnuto našim poskytovatelům, my mluvíme o tom, že všechny disponibilní zdroje, to znamená poté, co by se stabilizoval cash flow, ekonomika, hospodářský výsledek, tak byli bysme určitou část schopni poskytnout poskytovatelům.

Václav MORAVEC, moderátor:
Kolik vy z těch 2,5 miliardy, protože předpokládám, že víte, jak to účetnictví u vás je, kolik potřebujete ke stabilizaci vlastního cash flow, jak se tomu nečesky nehezky říká, a kolik byste mohli dát poskytovatelům péče z těch 2,5 miliardy?

Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP:
V případě, že bude poskytnuta půjčka v případě, že se naplní naše predikce, naše očekávání toho, toho konce roku, tak jsem zde schopen hovořit o stovkách milionů, které bysme byli schopni alokovat ve prospěch akutní lůžkové péče. Bylo by.

Václav MORAVEC, moderátor:
Stovky milionů.

Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP:
Řádově něco okolo půl miliardy si myslím, že by bylo možné.

Václav MORAVEC, moderátor:
Půl miliardy? Z těch dvou a půl miliard?

Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP:
A prosím, berte to, berte to jako skutečně hrubý odhad. Bylo by teďko nekorektní hovořit v tom čísle jako, jako dogmu. Může to bejt víc, to být míň, ale ne řádově.

Václav MORAVEC, moderátor:
Je to první odhad, půl miliarda by z té dvou a půl miliardové půjčky mohla jít k nemocnicím?

Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP:
V návaznosti na tu dvou a půl miliardovou půjčku.

Václav MORAVEC, moderátor:
No jo, jenomže oni se ozvali i soukromí lékaři. Půjčka by podle nich měla zabránit zpožďování plateb za péči i u soukromých lékařů.

Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP:
Ale to je v pořádku. To říkáme, říkáme těmi slovy totéž. To říkáme: pokud stabilizujeme ekonomiku, nebo finanční stav Všeobecné zdravotní pojišťovny, samozřejmě stabilizujeme, nebo eliminuje tím riziko opožděných plateb, a tedy stabilizujeme i naše partnery na straně praktických lékařů. Na straně ambulantních specialistů a dalších.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?