je hormon, který se vyskytuje u savců. Jako hormon funguje v krevním řečišti a jako neurotransmiter v mozku. Významnou roli hraje hlavně v porodním ději, v poporodním období a při kojení.
Je o něm známo, že stimuluje účinek děložních kontrakcí při porodu a způsobuje kontrakce buněk vývodů mléčné žlázy, které vedou k ejekci mléka při kojení.
Uvolňování oxytocinu
Oxytocin je tvořen v magnocelulárních neuronech v supraoptikulárních jádrech a v magnoa
parvocelulárních neuronech paraventrikulárních jádrech hypotalamu. Z magnocelulárních neuronů je oxytocin transportován do neurohypofýzy a odtud pomocí krevního řečiště k cílovým orgánům (děloha, prsa). Oxytocin má relativné krátký poločas rozpadu. Cirkulující (vyplavený) oxytocin má poločas rozpadu od přibližně 1 do 2 minut. Z parvocelulárních neuronů je oxytocin přes axony transportován do CNS, kde má přibližný poločas rozpadu 20 minut. Oxytocin je v tělech buňky neuronu produkován a pak pomocí neurofyzínů cestou axonů transportován do krevního řečiště (Ludwig a Leng, 2006). Zvýšenou hladinu oxytocinu lze pozorovat v pupečníkové žíle (je zde mnohem vyšší než u matky), což naznačuje, že je syntetizován plodem a převáděn placentou (Coad, 2012). V roce 1953 americký biochemik Vincent du Vigneaud představil oxytocin v syntetické formě, za což získal Nobelovu cenu. Syntetická forma je používána k indukci porodu, zesílení děložních kontrakcí, při poporodním krvácení nebo jako prevence krvácení po porodu. Syntetický oxytocin má stejné farmakologické vlastnosti jako endogenní. Léčebně se aplikuje i. v., i. m., intramyometrálně a nazálně. Metabolizuje se v játrech a v ledvinách.
Účinky oxytocinu
Při podání oxytocinu (1 gram na kilogram tělesné váhy) klesne hladina kortikosteronu, z čehož lze usuzovat, že oxytocin hraje důležitou roli v potlačení aktivity hypofýzonadledvinové osy (vyplavování adrenalinu…). Oxytocin má také vliv na tvorbu bolesti, kdy její práh zvyšuje. Efekt oxytocinu na práh bolesti je zprostředkován endogenními opioidy (Petersson et al., 1999). Vliv tohoto hormonu na chování není patrný pouze u lidí – např. podání malých dávek snižuje strach u krys (Amico, 2004). Oxytocin ovlivňuje aktivitu nervus vagus. Vyplavení gastrointestinálních hormonů je ovlivněno oxytocinem a podporuje např. nárůst hmotnosti a růst. Oxytocin zvyšuje také hladinu glukózy a glukagonu. Vyplavení glukagonu patrně souvisí s reakcí na aktivaci oxytocinových receptorů, které se nachází v alfa buňkách pankreatu. Kromě toho má prsní žláza zvýšený počet inzulinových receptorů, které stimulují příjem živin a podporují tvorbu mléka (Uvnäs-Moberg, 2005). Zdá se, že oxytocin je schopen ovlivnit aktivitu i jiných signálních systémů – např. ovoidní, dopaminový, noradrenalinový a serotoninový systém. Neurotransmiter dopamin je také zatažen do procesu bondingu a úzce interaguje s oxytocinem v nucleus accumbens – část mozku, která se asociuje s odměnou (Insel, 2003).
Oxytocin a lidské chování
Mnoho studií potvrzuje, že oxytocin řídí sociální chování u lidí. Intranazální podání oxytocinu stimuluje sociální interakci, snižuje strach a oslabuje vyplavení kortizolu po mentálním stresu (Heinrichs et al, 2003, Kirsch, 2005). Kupříkladu intranazální i intravenózní podání oxytocinu zlepšuje sociální schopnosti autistických mužů – mohou lépe interpretovat emocionální význam (důležitost) výrazu obličeje a tónu řeči (Domes 2007, Hollander 2007). Oxytocin také dokáže zvýšit důvěřivost k jiným lidem (Kostfeld 2005).
Porod
Během těhotenství narůstá počet receptorů pro oxytocin (narůstá citlivost myometria vůči oxytocinu), v polovině těhotenství 5x, maxima je dosaženo v termínu porodu – 50x vyšší nárůst oproti netěhotné děloze.
Během porodu je oxytocin vyplavován ve stále kratších intervalech. Během vypuzovací fáze je frekvence přibližně 6 pulsů za 10 minut (Fuchs, 1991). Stoupající frekvence vyplavování oxytocinu patrně souvisí s Fergusonovým reflexem. Zvyšující se tlak hlavičky plodu stimuluje nervové receptory v pánevním dnu, cervixu a horní části pochvy, což vede k aktivaci senzorických neuronů. Tyto nervové impulzy jsou přes míchu transportovány prostřednictvím aferentních senzorických nervů, zvláště díky nervus hypogastricus a nervus pelvicus. Pak impulzy doputují k buňkám hypotalamu produkující oxytocin a vyplaví jej. Zesílením kontrakcí a tlaku na cervix dochází k mohutnějšímu vyplavení oxytocinu (Ferguson, 1941). Účinek oxytocinu moduluje oxytocináza, specifický těhotenský enzym tvořený v plasmoditrofoblastu. Po 39. týdnu těhotenství dochází k relativnímu poklesu plasmatických hladin oxytocinázy a k relativní převaze oxytocinu. Význam oxytocinázy byl dříve přeceňován, a pokud vůbec, zasahuje do porodního mechanismu komplikovaněji než prostým snížením aktivity.
Časná poporodní fáze
Po porodu je hladina mateřského oxytocinu zvýšená, zvláště v souvislosti s porodem placenty, a trvá přibližně prvních 45 minut po porodu (Nissen, 1995). Pohyby dítěte při přiložení k prsu pak vedou k dalšímu zvýšení hladiny oxytocinu. Tento hormon, vyplavený do krevního oběhu, se s největší pravděpodobností podílí na zvýšení tělesné teploty matky, kterou lze pozorovat při kontaktu skin-to-skin mezi matkou a dítětem (Bystrova, 2007, Marshal, 1992). Čím více oxytocinu je vyplaveno, tím intenzivnější je ovlivnění vytvoření vazby matky na dítě.
Kojení
Studie dokládají, že nedostatek oxytocinu zamezí vyplavení prolaktinu jako reakce na sání (Samson, 1986). Během kojení klesá hladina kortizolu u matky (Amico, 1994, Heirichs, 2002), ale i u dítěte, pokud má úzký tělesný kontakt s matkou (Gitau, 2002). Naopak hormonální hladiny gastrinu, cholecystokininu a inzulinu stoupají a vedou k optimálnímu trávení u matky i u novorozence (Uvnäs-Moberg, 1989).
Závěr
Oxytocin je hormon, který ovlivňuje nejen ženy, ale i muže. Podněcuje vznik příjemných pocitů a navozuje pečovatelské a ochranitelské chování, a proto se někdy nazývá hormonem lásky. Jeho význam je stále odbornou veřejností zkoumán a podrobován analýze. Ale již dnes je známo, že by v budoucnu mohl pomoci lidem s autismem a diskutuje se, zda může mít vliv i na vznik a zánik některých karcinomů. Literatura u autorky
O autorovi| Andrea Lorenz, Gynekologicko-porodnické oddělení Krajské nemocnice Liberec, a. s.