Za přínos pro lidstvo i každého jednotlivého pacienta považuje předseda Akademie věd profesor Václav Pačes spolupráci vědy a průmyslu v oboru biotechnologií. Vědci se v pondělí radili o svých možnostech s kapitány průmyslu. Vědci hledají na své projekty peníze a průmysl je má, jde jen o to, zda je bude investovat právě do rozvoje biotechnologií.
„Molekulární biotechnologie zcela změní medicínu, v současnosti už je běžná diagnostika na základě DNA,“ řekl ČTK Pačes. „Samozřejmě, jsme teprve na začátku výzkumu a úplně na začátku přenosu poznatků do praxe,“ upozornil.
Problém je podle něj také v tom, že Česko, a obecně celá Evropa, má málo takzvaného rizikového kapitálu. V USA běžně funguje to, že volný kapitál firmy či jednotlivci odepíší jako ztracený. Investují ho s velkým rizikem, že o něj přijdou, ale také s určitou nadějí, že když o něj nepřijdou, velmi na něm vydělají, vysvětlil Pačes.
U léků je to podle něj typický případ, kdy naděje, že lék se dostane až k pacientu, je malá. Dostane-li se až k pacientu, jako například virostatika proti AIDS nebo hepatitidě z dílny českého vědce profesora Antonína Holého, jsou z toho pro investující firmu miliardové zisky.
Přenos vědeckých poznatků do praxe není podle Pačese v Česku, ale ani ve většině Evropy, zatím dobře zajištěn. Lepšímu partnerství průmyslu a vědy by měla pomoci konference, kterou dnes uspořádala první lékařská fakulta Univerzity Karlovy spolu s biotechnologickou společností Genzyme Corporation a sdružením Říp.
Lidé z průmyslu, kteří rozhodují a mají peníze, se zde dozvěděli víc o bádání vědců. „Chceme ukázat firmám, že není vždy dobré podporovat fotbalové kluby, ale možná by bylo dobré podporovat i teoretickou vědu a výzkum, něco, na čem se dá v budoucnu stavět,“ řekl Pačes.
Doba od objevu po jeho uvedení do praxe je všude dlouhá. Například mikrovlnný ohřev byl objeven ve 20. letech minulého století a mikrovlnné trouby se do kuchyní dostaly někdy před 20 lety. U léčiv, kde jsou nutné náročné a drahé zkoušky, je to ještě složitější. Čeští vědci proto hledají podporu v zahraničí, Američané financují například projekty profesora Holého. V Česku se k podpoře vědy hlásí největší tuzemský výrobce léčiv Zentiva. Spolupracuje s týmy vědců z Akademie věd na vývoji léku proti rakovině a nových typů antibiotik.
ČTK