Tím dochází k postupnému zužování průsvitu tepny a rozvoji ICHS. V zúžené tepně často dochází ke vzniku trombu, což má za následek úplnou blokádu přístupu kyslíku k srdeční tkáni. Postup kornatění tepen bývá často bezpříznakový, později pak vede k angině pectoris (AP) nebo infarktu myokardu (IM). Nejčastějšími projevy IM jsou tlak a bolest na prsou, nucení na zvracení, bolest zad a ramenou, s pocitem nedostatku dechu s různou intenzitou projevu.
Kazuistika
V roce 1998 do kardiologické ambulance přichází 43letý muž k dispenzarizaci po prodělaném nonQ infarktu myokardu (IM nepostihující celou šířku stěny levé srdeční komory). Z dokumentace: Pacient byl přivezen RZP pro náhlou neustupující klidovou bolest na hrudi, pocit úzkosti a bolest vystřelující do LHK. Byl uložen na JIP k akutní koronarografii s následným provedením PTCA (perkutální transluminální koronární anginoplastiky) se zavedením stentu. Z anamnézy: RA: matka zemřela ve věku 56 let na IM. PA: horník, z rubání vyřazen před 2 lety. OA: dosud nebyl vážněji nemocen, trvale léky neužívá, kouří 20 – 40 cigaret denně. Screeningová a diagnostická vyšetření: TGD (triglyceridy ) – 3,6 mmol/l. Celkový cholesterol –6,9 mmol/l. Enzymy (kardioselektivní): pozitivní. EKG : sin. rytmus 60/min, převody v normě, ST izoel.- neg., T vlny V2 – V6, I, a VL. RTG: srdce + plíce: nález b. p. n. Echokardiografie: EFLK (ejekční frakce levé komory) 55 %, bez hypertrofie, bez dilatace, bez významných poruch motility, Mi stop. reg., nedil. LK, bez regurg, perikard b. n. p. Koronarografie: lékař zjišťuje, že jedna z koronárních tepen je postižena arteriosklerózou. Jde o tepnu vyživující LSK – RIA (ramus interventricularis arterior), jejíž stenóza je 80 %. Lékaři proto přistupují k PTCA: aby nedocházelo k restenóze, zavádějí do místa zúžené tepny koronární stent. Pomocí balónkového katetru se tepna roztáhne, vtiskne se stent, který zde zůstává, a zabraňuje tak opětovnému zúžení. Dg.: AIM anterolateral. Non-Q, acut. PTCA na RIA s impl. stentu. ICHS – hemodynam. NYHA II (stupeň funkčního postižení). Hyperlipoproteinémie, HLP. Terapie: Heparin, Prestarium, Anopyrin, Tiklopidin – po dobu celých 6 týdnů (účinně zabraňuje opětovnému zúžení tepny) a Lokren – Molsihexal ret. Po 6 týdnech provedena u pacienta kontrolní vyšetření: Ergometrie: bez průkazných známek koronární insuficience. Spect myokardu: neprokazuje regionální zátěžovou hypoperfúzi myokardu LK.
Edukace
Po seznámení se se všemi skutečnostmi a z rozhovorů s pacientem zjišťuji, že nepochopil důležitost změny svého dosavadního životního stylu. Nadále kouří, i když, jak uvádí, jen „v malé míře“: 10 – 20 cigaret/den. Také nedostatek pohybu a nadváha nepřispívají k další úspěšné léčbě. Míra/ váha: 178/98 kg. Chol. – 6,2 mmol/l.
Doporučujeme několik zásad zdravé životosprávy:
* Omezení tuků, které představují největší zdroj energie, mají 2krát více kalorií než sacharidy a bílkoviny. V praxi to pro pacienta znamená omezit uzeniny, tučná masa, tučné mléčné výrobky, a nahradit je např. drůbeží, rybami. * Omezení sacharidů – lze nahradit polysacharidy. Preferovat celozrné obiloviny, tmavé pečivo. * Základ jídelníčku by měla tvořit vláknina – např. zelenina, ovoce a luštěniny. Strava by měla být pestrá, střídmá a pravidelná. Mezi tři hlavní jídla může pacient zařadit nízkokalorické svačiny, ovoce a zeleninu. Také musí dbát na dostatečný přísun tekutin. Káva a alkoholické nápoje nejsou dobrou náhradou, obsahují velké množství kalorií a tělu nedávají žádné živiny.* Fyzická aktivita – důležitou roli hraje pohyb, který napomáhá k udržení tělesné i duševní kondice.
Kontrolní odběry po 3 měsících:
Chol. – 3,8 mmo l/ l, pacient se cítí dobře, bez stenokardií. K tomuto výraznému zlepšení dospěl předešlou důslednou edukací. V roce 2004 pacient stále docházel k pravidelným kontrolám do kardiologické ambulance, stabilizován, odběry i další vyšetření uspokojivé.
Závěr
Nejen invazívní kardiologie, ale také edukace pacientů s koronárním onemocněním napomáhá k prodloužení jejich života.