Pacientovo nemocné srdce lékaři nahradili mechanickým na baterie, které má stejnou stavbu jako lidské. Po operaci nemá kromě zákazu koupání a nutnosti nosit stále s sebou tašku s bateriemi žádná omezení. Zaznělo na tiskové konferenci k 15 letům od první implantace mechanické srdeční podpory v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Do konce loňského roku tamní lékaři voperovali různých typů přes 350, asi 160 lidí se díky nim dočkalo transplantace srdce.
Podle lékařů byla jedním z důvodů, proč jako kandidáta pro umělé srdce vybrali právě tohoto pacienta, kromě medicínských důvodů, i jeho velká chuť žít. „Chtěl jsem žít a vidět růst vnučku, které tehdy bylo šest měsíců. Její fotku jsem měl i na sále,“ řekl pacient Karel.
Hned po operaci se cítil dobře. Kvůli dlouhému předchozímu pobytu v nemocnici se musel učit znovu chodit. Nyní je jeho jediným omezením zákaz koupání, například ve vaně nebo v bazénu, může se jenom sprchovat. Nesmí se také dotýkat věci pod elektrickým napětím. Lépe se mu dýchá, dobře spí, nemusí držet žádnou dietu. S manželkou chodí na procházky, ale jen za hezkého počasí. „Jen se bojím, abych neuklouzl a neupadl,“ dodal.
Operace trvala téměř osm hodin. „Dochází k vystřižení srdce pacienta jako u transplantace srdce a do této pozice je postupně našitá celková srdeční náhrada,“ vysvětlil přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM Ivan Netuka. Slouží pacientům s nejpokročilejším selháním srdce, kdy jim selhávají obě srdeční komory. Pacienta operovali na konci loňského roku, druhý den po operaci bylo možné ho odpojit od dýchacího přístroje, poté byl propuštěn do domácího ošetřování.
Operace byla součástí klinické studie, kdy se srdeční náhrada testuje. Nemocnice je proto vázaná mlčenlivostí, nemůže ani uvést, kolika pacientům stejnou náhradu voperovala. Poprvé tuto srdeční náhradu použili v roce 2013 ve Francii, Česko je třetí zemí. První pacient žil 75 dní, další ze srpna 2014 podle médií devět měsíců.
Umělé srdce váží 800 gramů, je tedy asi třikrát těžší a větší než lidské srdce. Vnitřní uspořádání je stejné. „Až se podaří vyvinout baterii, která bude dost malá, aby se dala zašít do pacienta, bude to alternativa k transplantaci srdce,“ řekl novinářům přednosta Kardiocentra IKEM Jan Pirk. Aktuálně musí pacient všude s sebou nosit tašku se čtyřmi bateriemi, která je s ním spojená kabelem skrz břišní stěnu.
Pacientům, kteří čekají na transplantaci srdce, pomáhají i jiné mechanické náhrady. Většinou jde o pumpu, která se voperuje k jejich nemocnému orgánu. Loni jich bylo 41, letos v IKEM počítají asi s 45 takovými operacemi. V průměru se podaří zachránit asi 80 procent pacientů, kteří se dočkají transplantace. Těch bylo loni 74, provádí je kromě IKEM i další české nemocnice.