Podle návrhu by se pacient měl dostat k praktickému lékaři, zubaři či do lékárny do 40 minut jízdy autem. Na náhradu kyčelního kloubu by neměl čekat déle než 78 týdnů, na operaci šedého zákalu maximálně 26 týdnů. Zajistit, aby nebyly lhůty překračovány, by měly zdravotní pojišťovny.
Pacienti: Musíme protestovat
Podle viceprezidenta Svazu pacientů Josefa Mrázka je však proti této úpravě třeba rozhodně protestovat.
„Nově garantované nejdelší čekací doby vysoko překračují doby, které mohou být při řádné organizaci práce dosahovány, a dokonce i doby, které jsou dosahovány teď. Nové limity umožňují oddalovat ošetření tak, aby se ho někteří pacienti nedočkali. Nebo snad sleduje ministerstvo druhý možný cíl, prodloužit utrpení pacientů,“ pokládá ve svém prohlášení řečnickou otázku Mrázek.
Prezident svazu Luboš Olejár je toho názoru, že uvedený dojezdový čas by umožňoval redukovat počet lékařů a lékáren, což by podle něj mohlo vést k tomu, že by se pro velkou část obyvatelstva stala péče nedostupnou.
„Zcela absurdní je posuzovat dostupnost jako dostatečnou, když lze k lékaři nebo do lékárny dojet za čtyřicet minut autem. Mnozí nemocní ani nesmí řídit nebo nemají auto a náklady na dopravu jsou za hranicí možností mnoha pacientů,“ vysvětluje Josef Mrázek.
Garantem dostupnosti je stát, ne pojišťovny
Pojišťovny by možnost měnit síť zdravotnických zařízení uvítaly, což médiím v pátek potvrdil i viceprezident Svazu zdravotních pojišťoven Vladimír Kothera.
„Máme tendenci, aby se současná síť už nerozšiřovala. Dáme připomínky, aby dojezdové doby odpovídaly potřebným změnám v síti zařízení,“ uvedl.
Podle Mrázka však pojišťovny nemají právo svévolně zasahovat do rozsahu sítě zdravotnických zařízení, protože nejsou ze zákona garantem dostupnosti péče.
„Odpovědnost za dostupnost zdravotní péče má stát a garantem jejího naplňování je státní správa a v přenesené působnosti krajská samospráva“ uvedl viceprezident svazu, podle nějž by tak navrhovaná norma porušovala i ústavní závazky.
„Veřejná zdravotní pojišťovna je Ústavou ČR koncipována jako servisní zařízení určené k hrazení garantované zdravotní péče poskytované zdravotnickými zařízeními, za jejichž existenci ručí stát a kraje,“ zakončil své prohlášení Mrázek.