Základní podmínkou úspěšné léčby je především včasná diagnostika onemocnění a okamžité zahájení terapie. „Uplatňována má být intenzivní eskalace léčby a strategie vedená podle konceptu léčby k cíli, jehož podstatou je posuzování aktivity onemocnění s následnou úpravou terapie v pravidelných časových intervalech,“ popisuje profesor MUDr. Ladislav Šenolt, Ph.D., člen výboru ČRS ČLS JEP a spoluautor doporučených postupů.
Strategii léčby k cíli uplatňují revmatologové bez ohledu na použité léčivo. Základem terapie i nadále zůstávají konvenční syntetické chorobu modifikující antirevmatické léky (DMARD), ve většině případů methotrexát. Cílem u nově diagnostikované RA je dosáhnout remise nebo alespoň nízké aktivity nemoci, a to pokud možno rychle.
„Pokud nedojde k významnému zlepšení aktivní formy onemocnění po třech měsících intenzivní léčby, je nutné tuto léčbu upravit. Jsou-li navíc přítomny nepříznivé prognostické faktory a přetrvává vysoká aktivita nemoci, je třeba přidat biologickou léčbu,“ říká profesor Šenolt. Jak zdůrazňuje, biologická léčba by měla být nasazena všem pacientům, u nichž se nepodařilo do půl roku dosáhnout cíle léčby, tj. remise nebo alespoň nízké aktivity nemoci. K destrukcím kosti a úbytku chrupavky, které doprovází funkční pokles a postupný vznik deformit a invalidity, totiž dochází vždy při nedostatečně tlumených známkách aktivity nemoci. To se děje nejen při vysoké, ale též při střední aktivitě nemoci.
Nové doporučené postupy dále specifikují, že terapeutická rozhodnutí mají být výsledkem sdíleného rozhodování mezi lékařem specialistou – revmatologem, a pacientem, a měla by respektovat pacientovy preference a hodnoty. I proto revmatologové plánují, že připravované doporučené postupy budou oponovat pacienti, podobně jak je tomu běžné ve vyspělých zdravotnických systémech.
„Skutečnost, že Revma Liga ČR byla oslovena předsedou České revmatologické společnosti ČLS JEP profesorem Jiřím Vencovským, abychom se podíleli na konečné úpravě nových doporučených postupů je pro nás ctí a zároveň odpovědností,“ říká předsedkyně spolku Revma Liga Edita Müllerová. Uvedenou spolupráci vnímá i jako jeden z výsledků dvouleté kampaně Revma výzva, jíž připravují pacienti a lékaři v úzké součinnosti.
„Jsem velmi ráda, že jsou pacienti bráni jako partneři v souladu s principem sdíleného rozhodování o nemoci a léčbě. Zároveň je to výzva pacientským organizacím, aby se staly aktivními partnery lékařů a mohly vstupovat do odborných diskusí a připomínkovat zákony a regulace, které se týkají účelnosti a dostupnosti léčby pro pacienty,“ dodává Edita Müllerová.
Revmatoidní artritida je závažné autoimunitní onemocnění charakterizované chronickou progresivní polyartritidou, které může být spojeno s řadou mimokloubních projevů a komorbidit. Onemocnění je ve většině případů nevyléčitelné, ale při včasném zahájení léčby a využití účinných léčebných strategií lze u většiny nemocných usilovat o dosažení klinické remise, zlepšení funkčních schopností a zabránění vzniku nevratného poškození kloubů.
Základem farmakoterapie RA jsou tzv. chorobu modifikující antirevmatická léčiva (DMARD). Součástí péče o nemocné s RA je dále léčba bolesti, fyzioterapie a léčebná rehabilitace včetně balneoterapie, důležitá je také sociální a psychologická podpora. U nemocných se strukturálním poškozením se uplatňují chirurgické metody. V neposlední řadě je třeba také dbát na odhalování a léčbu komorbidit.