"Není to tak dlouho, co na nás onkology kolegové z jiných interních a chirurgických oborů pohlíželi jako na lékaře, jejichž náplň práce je spojena se značnou léčebnou bezmocí," dodala Petra Tesařová z této onkologické kliniky.
Za deset let pořádání konference se ale podle odborníků situace zásadně změnila. Přestože výskyt nádorů výrazně stoupá a rakovina je stále druhou nejčastější příčinou smrti po nemocích srdce, úmrtnost klesá. V roce 2016, ze kterého jsou zatím poslední dostupná data, bylo v Česku diagnostikováno 96.500 nových nádorů. Se zhoubnou rakovinou se potká každý třetí muž a každá čtvrtá žena, příčinou je zejména stárnutí populace.
Snižovat úmrtnost se podle odborníků daří díky zavádění preventivních programů vyhledávání možných pacientů, takzvaných screeningů, a novým léčebným a diagnostickým možnostem včetně například metod zobrazení nádoru. Podle Petružalky ale není pokrok stejně rychlý u všech diagnóz, například u rakoviny slinivky a jater se daří úmrtnost snižovat jen velmi pomalu, zatímco případů přibývá.
Budoucnost vidí v precizní a personalizované onkologii. "Každý pacient je jedinečný, stejně jako jeho nádor. Na genové úrovni je možné nádor rozpoznat a na tom základě volit léčbu," uvedl. Je podle něj k dispozici řada genomových testů, které hledají zacílení pro moderní buněčnou terapii a zpřesňují prognózu pacienta.
Dosud se nádory dělily zejména podle toho, jakou část těla zasahovaly a jejich typu. Petružalka proto očekává, že postupně dojde ke změně kvalifikace nádorů. "Chtěli bychom také identifikovat, jak eliminovat podávání neúčinné léčby," dodal. Tyto moderní léčby nadměrně zatěžují zdravotní systém. Lékaři proto chtějí, aby byly podávány jen pacientům, pro které znamenají zásadní přínos.
V posledních deseti letech došlo také ke změnám v diagnostice zhoubných nádorů a zobrazovacích metodách. Podle ředitele Onkologického centra VFN Davida Feltla lékaři zapojují do standardizovaných procesů i umělou inteligenci, která umí lidskou práci nahradit rychleji. VFN je jedním z 20 center na světě, která jsou zapojená do programu, kde ozařování nádoru navrhuje počítač.
"Pilotně u karcinomu prostaty pošleme obrázky z CT na server. Stroj nakreslí za 4,5 minuty, co si myslí, že by se mělo ozářit. Lékaři by to trvalo asi hodinu a půl," řekl Feltl. Lékaři navrhovaný plán ozáření zkontrolují a opraví. "Stroj dostává opravená data a tím se to naučí a zlepšuje se. Děláme to půl roku, opravdu je vidět jeho pokrok," dodal.