Dosud bylo v letošním roce v Pákistánu zaznamenáno 25 případů dětské obrny. Ještě v loňském říjnu přitom tamní úřady ohlásily nejvyšší počet onemocnění za rok za posledních 20 let – evidovaly více než 200 případů (v roce 2001 to bylo 199 nemocných, v roce 1999 pak 558 případů).
Militantní ozbrojenci v cestě
Nejvíce je infekce rozšířena v severozápadní části země, tedy tradičních kmenových regionech ovládaných militantními skupinami, které často stojí za útoky na zdravotníky provádějícími vakcinaci. Lékaře jejich členové obviňují ze špionáže pro západní mocnosti a jsou přesvědčeni, že očkovací látky mají sterilizovat muslimské obyvatelstvo.
Poradkyně pákistánského premiéra pro záležitosti dětské obrny Ayesha Razaová uvedla, že ačkoli trvalo poměrně dlouho, než se kvůli ozbrojencům podařilo proniknout do Severního Vazíristánu, výsledky tohoto úsilí a jeho úspěchu jsou již patrné na snížení počtu případů dětské obrny. Testy na toto onemocnění jsou podle ní ve zmíněném regionu již negativní. Federálně spravovaná kmenová území zatím ohlásila 7 případů dětské obrny, Karáčí pak jediný.
Pomoc armády
„V obou oblastech nám výrazně pomohla armáda,“ ocenila Ayesha Razaová. „Díky ní a také díky finanční podpoře Spojených arabských Emirátů jsme mohli imunizační program rozšířit i do rizikových oblastí. K obyvatelům Vazíristánu jsme se dostali po více než dvou letech, dokonce se nám podařilo proniknout i do dříve nepřístupných oblastí v Karáčí.“ Úřady navíc potvrdily, že v posledních měsících poklesl i počet útoků na zdravotnické týmy provádějící očkování – řada členů militantních skupin totiž byla zadržena. Lidé žijící v Severním Vazíristánu kvůli několik let trvajícímu zákazu podstoupit vakcinaci v současnosti společně se svými dětmi podstupují opakované očkování.
Zpravodaj BBC v Islámábádu Ilyas Khan uvedl, že podobně jako Pákistán mohou „oslavovat“ i zbývající dvě země s endemickým výskytem dětské obrny – v Nigérii letos ještě nebyl zaznamenán jediný případ onemocnění, v Afghánistánu pak jeden.