Dva britští vědci údajně nalezli způsob jak vyvinout nové léky za zlomek ceny požadované farmaceutickými společnostmi.
Profesor infekčních chorob Sunil Shaunak, působící na Královské univerzitě v Londýně, tento model pyšně nazývá etickou farmacií. Profesor Shaunak vyvinul způsob, jakým modifikovat molekulární strukturu existujícího léčiva tak, aby nové léčivo nespadalo pod patentovou ochranu uplatňovanou výrobcem originálního léku.
Média zatím tento objev převážně vítají a vidí v něm možnost zvýšení dostupnosti levných léčiv, jak v rozvojových zemích tak i v Británii.
Přemístěný cukr
Profesor Shaunak a jeho kolega z London School of Pharmacy, Stevem Bronchini se snažili modifikovat pegylovaný interferon, velmi účinné léčivo na Hepatitidu C, jež společně vyvinuly Roche a Schering Plough, a dospěli přitom k látce, která se od patentovaného originálu liší pouze místem, kde se na interferon váže molekula cukru.
Snažili se podle svých slov modifikovat pegovaný interferon tak, aby byl stabilnější v horkém klimatu. Jakmile modifikovanou účinnou látku izolovali spojili s indickou biotechnologickou společností Shantha v Hyderabádu, která hodlá vyrábět pokud právě probíhající klinické zkoušky, sponzorované indickou vládou budou úspěšné první léčivo tohoto typu, určené na hepaitidu C,. Dvojice vědců se chce nyní zaměřit na další léčivo.
Ambisom, používaný k léčbě viscerální leishmaniózy, závažné infekční choroby rozšířené především v tropech. Prostředky na zahájení výzkumu má získat Iniciativa pro opomíjené choroby (Neglected Diseases Initiative), u jejíhož zrodu stála organizace Lékaři bez hranic.
Hrozba pro průmysl
Úsilí obou vědců se setkává také s kritikou. Dostupnost léčiv v rozvojových zemích by podle mnoha názorů neměla být řešena na úkor ochrany duševního vlastnictví.
Paul Neuburg na stránkách Guardianu připomíná, že takový postup může v dlouhodobém horizontu omezit výzkum nových léčiv a na argument obrovských zisků akcionářů velkých farmaceutických společností reaguje uvedením skutečných výnosů z akcií jedné z nich.
Profesor Shaunak je však přesvědčen o správnosti svého přístupu a svoji práci považuje za poslání: „pokud se výsledky našeho výzkumu stanou hrozbou pro farmaprůmysl, polichotí mi to.“ Oba vědci se od poloviny osmdesátých let, kdy svět postihla epidemie Aids, věnovali boji za dostupnost léků v rozvojových zemích.
Důležitý koncept, se kterým tito vědci také přicházejí, je přesun financování výzkumu a dalších výdajů spojených s držením patentů na zdroje mimo nadnárodní farmaceutické společnosti, především na vlády a různé nadace přičemž modifikovaný pegovaný interferon bude zřejmě prvním případem tohoto postupu.
Celý článek najdete v aktuálních Mladá fronta Zdravotnictví a medicínaZdraví.Euro.cz 1/2-2007
ZDROJ:Drug policy challenge to intellectual property rights
Domníváte se, že poznatky britských vědců jsou hrozbou pro farmaceutický průmysl?
Může se tím podle vás zvyšit dostupnost léčiv (nejen) v rozvojových zemích?
Omezí toto zjištění v dlouhodobém horizontu výzkum nových léčiv?
Michal Janků, Zdravotnictví a medicína