Na konferenci Leading Minds Forum pořádané deníkem E15 to řekl Pavel Hroboň z Advance Healthcare Management Institute. Ministr zdravotnictví Leoš Heger dodal, že změny omezí dosavadní praxi klientelismu a všimného. Dosavadní přístup skrytého omezování péče je stále obtížnější díky informovanějším pacientům nebo přeshraničnímu poskytování zdravotnických služeb.
„Definování nadstandardů je tak cesta k větší transparentnosti v systému zdravotnické péče,“ řekl Hroboň. Ministr Leoš Heger (TOP 09) a předseda sněmovního zdravotnického výboru Boris Šťastný (ODS) vyjádřili podobný názor.
Podle Hegera nadstandardy přivedou do zdravotnictví peníze z dobrovolných příspěvků, ale také omezí současnou praxi klientelismu a různých forem všimného. Šťastný dodal, že v současnosti se za některé služby, třeba nadstandardní pokoj, připlácí, a je to de facto nelegální. Podle něj je proto zásadní právně jasně definovat, na jakou základní péči má pacient bezplatně nárok.
Zodpovědnost za tvorbu nadstandardů
Předseda České lékařské komory Milan Kubek jako hlavní výtku v procesu zavedení nadstandardů zmínil to, že v příslušném zákoně není jasně určeno, kdo a jakým způsobem bude nadstandard definovat. Podle něj to skýtá prostor pro korupci. Přizvány k diskuzi jsou sice odborné i profesní lékařské společnosti, konečné slovo ale mají politici.
Podle ministra Hegera je volná definice v začátcích vhodnější, nevyloučil ale, že bude postupně přesný postup tvorby nadstandardů v zákoně ukotven. Jako další nedostatek Kubek zmínil zatím nepříliš řešenou otázku komerčního zdravotního připojištění, které by na nadstandardy mělo navazovat.
Růst sektoru a korupce
Zdravotnictví a na něj navázané obory už teď patří mezi největší obchodní sektory světového hospodářství. Podle studie PricewaterhouseCoopers se ale výdaje na zdravotnictví v zemích OECD do roku 2020 ještě ztrojnásobí na deset trilionů dolarů. Zároveň je ale zdravotnictví také celosvětově třetí nejvíce korupčními praktikami zasažené odvětví, upozornil na konferenci Leading Minds Forum Jiří Pavlíček z Transparency International.
Po ropném a zbrojním průmyslu je zdravotnictví celosvětově nejexponovanějším sektorem vůči korupci. Podle studie Transparency International má zdravotnictví na svědomí roční ztráty veřejných peněz v miliardách dolarů. Jde o pletichy při výběrových řízeních, nákupech vybavení nemocnic, stavebních pracích až po problematické schvalování léků nebo interakci farmaceutických firem s lékaři.
Prezident České asociace dodavatelů zdravotnických prostředků Miroslav Palát upozornil, že zdravotnictví už nelze chápat v rámci ekonomiky samostatně, postupem času totiž na sebe nabalilo spousty dalších odvětví. Projevuje se to mimo jiné rozdílnou situací v rozvinutých a rozvojových zemích. „Na Kubě a ve Spojených státech je střední doba dožití plus minus 75 let.
Zatímco na Kubě se vydává zhruba 300 dolarů na hlavu ročně, v USA je to šest tisíc. Ptáme se, když to nemá adekvátní zdravotnický dopad, kde je těch dvacetkrát tolik vynaložených peněz na hlavu? Odpověď je jednoduchá. Na poskytování zdravotní péče se v průběhu doby a vývoje nabalil celý komplexní ekonomický systém, který představuje významný sektor hospodářství v tom kterém státě,“ vysvětluje Palát.
Rostoucí sektor, spojený s veřejnými penězi, ve kterém jdou proti sobě zájmy jednotlivých aktérů - to je ideální prostor pro korupci na různých úrovních. Transparency International jako jednu z priorit v rámci zdravotnictví vidí právě vyřešení otázky standardu a nadstandardu.
Nutné je podle organizace také přesněji nastavit vztahy mezi zdravotními pojišťovnami a pacienty, pojišťovnami a nemocnicemi, zprůhlednit cenotvorbu léků a zvýšit kontrolu nákupů zdravotnických zařízení.