Mnoho klientů přichází do Palaty pro sníženou schopnost soběstačnosti v základních úkonech sebepéče, orientace a péče o domácnost. Vedle zrakového handicapu trpí téměř polovina klientů bezděčným, mimovolním únikem moči. V období senia jde často o smíšenou inkontinenci, jejíž příčinou je:
* dysfunkce močových cest (ovlivněná častými záněty, problémy s reziduem), * polymorbidita (dekompenzovaný diabetes, ledvinná selhávání, nádorová onemocnění), * vedlejší účinek farmakoterapie (léčba diuretiky), * omezená mobilita při artróze nosných kloubů (nesnadná dosažitelnost WC), * ztráta obratnosti (stavy po CMP, Parkinsonova nemoc, neuropatie), * porucha psychiky a chování (demence, stavy úzkosti atd.), * snížená bdělost (při užívání sedativ, hypnotik), * důvod behaviorální.
Inkontinence zhoršuje postupně zdravotní stav klienta, dochází k opakovaným infekcím v močových cestách a k porušení integrity kůže, což ovlivňuje kvalitu života. Neschopnost zabránit samovolnému odtoku moči se stává i psychosociálním problémem, člověk je rozpačitý a obtížně navazuje kontakty, což vede k omezování tělesné i duševní aktivity.
Z pohledu ošetřovatelského personálu je důležité zejména v adaptační době, po nástupu do domova, vcítit se do prožívání zrakově handicapovaného klienta trpícího inkontinencí. Nejúčinnější přístup zaměstnanců vychází z individuálního plánu, jenž je tvořen po vstupním rozhovoru s klientem a během pobytu je doplňován. Informace o životě, problémech, bio-psychosociálních potřebách, zvycích a zálibách nám pomůže při snaze vytvořit mu prostředí blízké, vyhovující a podle možností podobné původnímu domácímu prostředí. Při plánování ošetřovatelských intervencí bychom měli nejprve zjistit příčiny a faktory ovlivňující inkontinenci, poté zajistit volný přístup k toaletě, dohlédnout na správnou výšku WC, osvětlení, umístění madel a všech pomůcek, jež usnadňují a urychlují dostupnost toalety. Je třeba dbát, aby oblečení bylo pohodlné, snadno se svlékalo.
Vhodně opakujeme připomenutí možnosti použití WC. Apelujeme na dodržování pitného režimu, a to zejména u klientů, kteří z obavy pomočení často odmítají nápoj. Edukujeme klienta o výběru nápojů a zmíníme se o těch, jenž by mohly negativně ovlivňovat kontinenci (káva, čaj, alkohol). Do dlouhodobého plánu je třeba spolu zařadit cvičení k posílení pánevního dna a k podpoře motoriky a mobility. Pokud je klientův problém třeba kompenzovat pomůckou pro inkontinentní, zvažujeme její výběr. Po určení stupně inkontinence ji klientovi může předepsat praktický lékař, urolog či gynekolog. S klientem konzultujeme zda mu pomůcka vyhovuje.
U imobilních klientů s diagnózou demence je z ošetřovatelského pohledu třeba vyvarovat se přehnaných očekávání zlepšení stavu kontinence. Kromě zajištění přísunu tekutin a vhodné stravy se snažíme dbát na dodržování hygieny z důvodu rizika porušení integrity kůže, která je ve stáří ztenčená, olupuje se a má sníženou schopnost termoregulace. Při vyšší vlhkosti se zvyšuje koeficient tření, a tak dochází k mechanickému poškození, oděrkám a tím snadnějšímu přímému vstupu choroboplodných zárodků, plísní a enzymů rozkládajících tkáně.
Nutné je takto namáhanou a případně narušenou pokožku po spláchnutí nepříliš horkou vodou s minimem mýdla pečlivě osušit a ošetřit ochranným krémem s nižším obsahem tuku, aby pokožka zůstala prodyšná. Tam, kde hrozí riziko poškození, aplikujeme speciální čisticí pěny, ochranné krémy, oleje a ve spreji. Často tím společně s antidekubitním programem (polohováním, aktivním i pasivním cvičením s rehabilitačním pracovníkem, za pomoci antidekubitních matrací a pomůcek) zabráníme proleženinám. Pokud lékař doporučí a předepíše absorpční pomůcku, dbáme na její pravidelnou diskrétní výměnu. Vždy musíme brát ohled na to, že jde o velmi intimní problém vyžadující citlivý, trpělivý a empatický přístup ošetřovatelů a ostatních zaměstnanců v přímé péči, s cílem zajistit soukromí a pohodlí klienta.
| LITERATURA |
| Jarošová, D. Péče o seniory (skripta): Ostravská universita, 2006. Weber, P. a kol.: Minimum z klinické gerontologie: pro sestru a lékaře v ambulanci. IVVZ Brno, 2000. Gruberová, B.: Gerontologie (skripta). Jihočeská universita, 1988. Červinková, E. a kol.: Ošetřovatelské diagnózy. IVVZ Brno, 2002. Jobánková, M.: Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. IVVZ Brno, 2002. Minibergerová, L., Dušek J.: Vybrané kapitoly z psychologie a medicíny pro zdravotníky pracující se seniory. NCO NZO Praha, 2006. |
SOUHRN
Inkontinence v období senia je bio-psychosociální problém, kterým trpí téměř polovina zrakově postižených klientů našeho Domova. Cílem zaměstnanců v přímé péči je prostřednictvím individuálního přístupu a ošetřovatelského postupu zajistit i přes tento handicap soukromí a důstojné stáří.
SUMMARY
Incontinence in seniors is a bio-psycho-social problem which occurs in approximately half of the inhabitants of our House with vision impairments. The goal of the direct care staff is to ensure privacy and dignity of the inhabitants through individual approach and nursing process.
O autorovi: Jitka Karaffová, Palata - Domov pro zrakově postižené Praha (Karaffova@palata.cz)