Zdravotním pojišťovnám pak odborníci vyčítají nedostatek ochoty, který využívá nejasně stanovených pravidel v oblasti paliativní péče. Problematice se věnoval středeční speciál na ČT24 Umírání v Česku zblízka.
„Akutní péče je v České republice na velmi dobré úrovni, problém je v následné péči, včetně té paliativní,“ připouští náměstek ministra zdravotnictví Josef Vymazal. Některé kroky už ale jeho předchůdci na ministerstvu provedli, o čemž podle něj svědčí i rozvoj sítě hospiců, které do roku 1996 v Česku vůbec neexistovaly. „Není to tak, že by resort paliativní péči ignoroval,“ myslí si Vymazal.
S tím ale tak úplně nesouhlasí poslanec a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek (ČSSD), podle něhož toho doposud v oblasti paliativní péče udělal nejvíc neziskový sektor. „Hospice nestavěl stát, nestavěly je kraje, stavěl je neziskový sektor,“ poukázal Hašek.
V Česku je v současnosti celkem 14 lůžkových hospiců a několik dalších tzv. mobilních hospiců, které poskytují péči v domácím prostředí pacientů - kromě jednoho jsou všechny vedeny občanskými sdruženími jako takzvané nestátní zdravotnické organizace. Jen jeden hospic ve Frýdku-Místku je zřizován městem.
Od pojišťoven dostávají lůžkové hospice přibližně polovinu provozních nákladů, zbylou část musí sehnat svépomocí z dotací či sponzoringu. Podle hejtmana Haška je největším problémem financování paliativní péče překryv zdravotnické a sociální péče. „Je třeba definovat i sociální složku, kterou od příštího roku budou financovat kraje,“ upozornil hejtman na další nově vzniklý problém.
Mobilní hospice jsou pak zcela odkázány na vlastní financování. Podle Jiřího Havrlanta ze Svazu zdravotních pojišťoven domácí paliativní léčbu zákon sice připouští, ale právě problematika mobilních hospiců v něm není jasně definována. „Bylo by vhodné technickou novelou doplnit terminologii, tak aby mohly mobilní a domácí hospice fungovat,“ myslí si Havrlant.
Celý článek najdete na serveru ČT 24 nebo ZDE.