V poslední době se neustále mluví o krácení finančních prostředků na zdravotnictví. Jak se za takové situace dařilo loni hranické nemocnici?
Vloňském roce jsme hospodařili s vyrovnaným výsledkem, a to navzdory všem omezením v úhradách od zdravotních pojišťoven. Dostali jsme od nich o dvě procenta méně peněz než například v roce 2009 a s tím jsme museli hospodařit. V naší nemocnici máme roční rozpočet přes tři sta milionů korun.
Jaké jsou příčiny omezených úhrad ze strany zdravotních pojišťoven?
Jsou dány úhradovou vyhláškou, kterou na každý rok vydává ministerstvo zdravotnictví pro všechny poskytovatele zdravotní péče v České republice. To znamená, že stejně jako my dopadly všechny nemocnice u nás.
Jakým způsobem se snažíte ušetřit?
Musíme se snažit sjednávat u dodavatelů výhodnější podmínky, musíme také zvažovat, jaké množství materiálu k našim činnostem nakoupíme,musíme redukovat počet oprav a investic. A vzhledem k tomu, že padesát procent našeho rozpočtu tvoří prostředky na mzdy, musíme rozumně hospodařit i s těmito penězi. Musím ovšem podotknout, že v krátkodobém měřítku se tato redukce dá ustát, ale krácení prostředků nesmí trvat několik let. Pak už by to byl problém.
A jaký je v tomto ohledu výhled do budoucna?
Letošní rok bude v tomto ohledu kritický. Opět dostaneme od pojišťoven o dvě procenta peněz méně, situace ale bude horší kvůli tomu, že o čtyři procenta narostlo DPH, s čímž souvisí zvýšení cen všeho, co nemocnice potřebuje pro svůj provoz. Kvůli tomu jsme už museli vypracovat finanční plán, jak to všechno zvládnout. Bohužel nemáme žádné dotace ze státního rozpočtu jako státní nemocnice, musímesi proto sami poradit, jak hospodařit vyrovnaným rozpočtem i letos.
Může se toto šetření projevit i na omezení lékařské péče?
Co se týká poskytované péče, tak k žádnému omezení nedošlo. Všechna oddělení fungují v plném rozsahu, o nějaké redukci lékařské péče ani neuvažujeme.
Zmínil se jste se, že státní nemocnice fungují za pomocí dotací. Jak se daří obstát v takovéto konkurenci?
Konkurence je zdravá záležitost, ale nespravedlivost v ohodnocování různých zdravotních zařízení podle typu provozovatele tady existuje. Za stejný výkon se mnohdy neplatí stejná cena, což je věc, kterou by bylo dobré odstranit. Zatím se ale musíme přizpůsobovat objektivním podmínkám. Naštěstí zájem o péči u nás je. Ambulance i lůžka jsou plně vytížené, hodněnám v uplynulých letech pomohla restrukturalizace lékařské péče, kterou jsme dosáhli toho, že teď nemáme žádná zbytečná lůžka, žádné zbytečné kapacity. Prakticky je náš provoz šitý na míru našeho spádového území.
Hranická nemocnice patří k největším zaměstnavatelům v regionu. Nedotknou se jich úspory například tím, že budete muset propouštět?
Zaměstnanců máme celkem 450, a co se týká jejich počtu, ten se odvíjí od personálních požadavků, které jsou dané právními předpisy. Jejich počet je tedy prakticky regulován podle rozsahu péče, kterou poskytujeme. Takže ani v těžkých dobách jej nemůžeme svévolně měnit a množství zaměstnanců snižovat. Musíme přistupovat k jiným opatřením, abychom všechny tyto pracovníky zaplatili.
V loňském roce se hodně mluvilo o tom, že některé nemocnice musely omezovat množství lékařských výkonů, protože na ně už od pojišťoven nedostaly peníze. Projevila se tato situace také v hranické nemocnici?
Vnemocnici našeho typu činí 80 procent všech výkonů akutní péče. Což je péče, kterou musíme poskytnout vždy, kterou nejde plánovat. Úrazy či onemocnění totiž přicházejí nenadále. Tuto část naší činnosti nemůžeme nijak omezit. Zbývajících 20 procent jsou výkony, které se plánují dopředu, a jejich počet plánujeme odle toho, jak nám pojišťovna stanovuje úhradu. Není to pro nás nic nového a taky to není hlavní problém, tím stále zůstává obecné podfinancování zdravotní péče. Navíc, i kdybychom zastavili tyto plánované výkony, stejně běží provoz nemocnice naplno, fixní náklady jedou dále, takže to pro nás není řešení.
Další diskutovanou novinkou je placená nadstandardní péče. Hodlá ji zavést i hranická nemocnice?
Obecně je to spíše okrajová záležitost, která je v praxi těžko realizovatelná. Vidím to spíše jako politickou záležitost než odbornou. Každý občan má totiž ze zákona právo na dostupnost lékařské péče. Vnašem zařízení by platby za nadstandardní péči nepřinesly nějaké výrazné prostředky. Týká se nás v tomto směru asi deset výkonů, například odlehčené sádry, ale v našem rozpočtu tyto peníze nehrají žádnou výraznou roli.
Do čeho za poslední rok investovala hranická nemocnice nejvíce peněz?
Snažíme se zkvalitňovat a zlepšovat prostředí pro pacienty. Loni jsme opravili všechny střechy, nemocnice byla postavená v roce 1939, takže už to potřebovala. Spolu s ukončením výměny oken a postupným doděláváním všech fasád se jedná o věci, které vedou k úsporám za energie. Snažíme se zkvalitňovat také vybavení nemocnice zdravotními technologiemi. Loni jsme pořídili na rentgenologické oddělení nový CT přístroj, který několikanásobně zrychluje vyšetření a zároveň výrazně snižuje dávku záření pro pacienta. Na operační oddělení jsme koupili nový anesteziologický přístroj a na oddělení ARO nový dýchací přístroj. Pro naše mammodiagnostické pracoviště v Přerově jsme zakoupili mammografický přístroj a letos tam budeme pořizovat i nový ultrazvukový přístroj.
Jak to vypadá s postupnou obnovou lůžkových oddělení?
Ta už je prakticky hotová. Máme všude moderní jedno, dvou a čtyřlůžkové pokoje s vlastním sociálním zařízením. Snažíme se, abychom dosahovali běžného standardu, srovnatelného s okolními zeměmi jako Rakousko nebo Německo. Prostory nemocnice se snažíme zcivilnit i výběrem barev a materiálů, například použitím dřevěných obkladů a hřejivých pastelových barev, ať nemocnice není tím sterilním prostorem se studenou bílou barvou všude kolem.
Jak je vlastně hlídána kvalita lékařské péče v hranické nemocnici?
Naše nemocnice je certifikována systémem ISO a zároveň má akreditaci Spojené akreditační komise ČR, což je instituce, která posuzuje kvalitu péče v nemocnicích na základě splnění určitých standardů. Je jich celkem sedmdesát; kdo je splňuje všechny, jako například my, dostává osvědčení, které je zárukou kvality péče. Letos podstupujeme třetí akreditační řízení. Chceme certifikovat všechny laboratorní procesy v naší nemocnici, což je podmínkou smluvních vztahů se zdravotními pojišťovnami.
Mne jako pacienta potěšilo například to, že, když jsem byl objednaný na ambulantní zákrok, prakticky vůbec jsem nemusel čekat. V minulosti to tak nebývalo. Je to součástí vstřícného přístupu k pacientům?
Plánování péče je součástí pravidel, která jsme přijali pro fungování provozu nemocnice. Ale i to má svá úskalí. Jak jsem zmínil, 80 procent péče je akutní, takže se občas stane, že ambulantní provozy jsou zaplněny pacienty s akutními problémy a plánovací systém v tu chvíli prakticky selže. Ale snažíme se toto plánování dodržovat. Podobná situace nastává i mimopracovní dobu. Poté co byla v Hranicích zrušena lékařská služba první pomoci, ošetřují akutní případy naši lékaři. Ti ale musí zároveň zajišťovat chod odborných ambulancí,nemámena to vyhrazený samostatný personál, takže dochází k delším čekacím dobám a kvůli tomu někdy i ke konfliktním situacím.