Kvůli krizi klesl výběr zdravotního pojištění
Do roka bude problém, varuje ministerstvo
Hrozí dluhy, delší fronty a horší mzdy
Kvůli ekonomické krizi začíná do zdravotnictví proudit výrazně méně peněz než před rokem. Zdravotní pojišťovny odhadují, že letos vyberou kvůli krizi o sedm až osm miliard méně, než ve svých plánech počítaly.
Už na konci roku tak hrozí, že zdravotní pojišťovny vyčerpají své rezervy, ve kterých mají díky příznivým okolnostem minulých let bezmála osm miliard korun. Až rezervy dojdou, začnou se zpožďovat platby doktorům a nemocnicím za zdravotní péči, což povede k již známému vývoji: Nemocnice nebudou mít dost peněz na platy zdravotníků a na investice do přístrojů a operačních sálů. „Nutným důsledkem je také prodlužování čekacích dob na plánované výkony,“ píše se v analýze, kterou jako varování pro vládu sepsali experti ministerstva zdravotnictví.
Největší problém je, že kvůli masivnímu propouštění ubude lidí, kteří platí pojistné. „Pokud bude nezaměstnanost vyšší než sedm procent, tak už na konci roku 2009 mohou mít první pojišťovny problémy s platbami zdravotnickým zařízením,“ řekl HN náměstek ministryně zdravotnictví Pavel Hroboň.
Pokud by přitom skončila letošní nezaměstnanost „jen“ na sedmi procentech, byl by to ještě úspěch. Jen v prosinci totiž vzrostla nezaměstnanost z 5,3 na 6 procent a řada podniků se chystá letos propouštět ještě víc. Zvýšení nezaměstnanosti o procento snižuje příjmy pojišťoven o 1,4 miliardy.
„Dramatický propad příjmů jsme měli hlavně v prosinci, kdy rostla nezaměstnanost a projevilo se zastropování pojistného. Teď s napětím čekáme, jak dopadne leden. Díky přebytkům z loňska ale máme čas se na krizi lépe připravit,“ říká šéf VZP Pavel Horák.
Pokud bude krize pokračovat, hrozí během příštích dvou let opakování roku 2005, kdy tehdejší ministr zdravotnictví David Rath uvalil nucenou správu ve VZP a zvýšil platby státu za děti, důchodce a nezaměstnané.
Ministerstvo zdravotnictví by rádo proti krizi nasadilo politiku, za niž bojoval už Tomáš Julínek: tedy zachování poplatků v co největší šíři a spuštění reforem, jako jsou příplatky za nadstandard, o nichž bude brzy jednat sněmovna. Dalším návrhem je zvýšit platby státu jako za Ratha, tomu se ale brání ministerstvo financí. „Budeme tlačit na to, abychom platby státu nenavyšovali,“ říká náměstek ministra financí Eduard Janota.
Ministerstvo financí má totiž kvůli krizi samo problémy s výběrem daní. Na všech daních kromě daně ze zisku podniků se v lednu vybralo méně než loni, takže rozpočtový přebytek je o devět miliard nižší.
Rozpočet je na tom o dost hůř než loni hlavně proto, že stát vybral letos v lednu na daních o 13,8 miliardy méně než v lednu 2008. Během prosince a ledna zažilo kvůli krizi jeden z největších propadů v historii i zdravotní pojištění.
„Od poloviny prosince do poloviny ledna klesl výběr pojistného na úroveň 85 procent loňského roku. Důvody jsou zřejmé: firmy vyplatily lidem nižší odměny, ze kterých se platí zdravotní pojištění, výrazně rostla nezaměstnanost a třetím důvodem je strop na platby zdravotního pojištění, což se projevuje hlavně ke konci roku,“ potvrzuje náměstek ministryně zdravotnictví Pavel Hroboň.
Nemocnice ani soukromí lékaři zatím díky miliardovým přebytkům z dob působení ministra zdravotnictví Tomáše Julínka s placením od pojišťoven problém nemají. Vědí ale, že to nemusí trvat dlouho. „Pojišťovny nám zatím platí v termínech. Letošek asi zvládneme, ale rok 2010 bude nesmírně složitý,“ říká šéf FN v Brně Roman Kraus.
Celý článek si můžete přečíst na serveru Hospodářských novin iHNED nebo ZDE.
Petr Vašek, Hospodářské noviny