Praha -
Velké problémy s antibiotickou rezistencí mají například Francie, Španělsko či Itálie, naopak Skandinávie a Nizozemsko je téměř neznají. Nejmenší problémy mají země, kde se antibiotika předepisují přiměřeně a neužívají se zbytečně. Francouzi spolykají čtyřikrát více antibiotik než Nizozemci. Česko je zhruba v polovině evropského žebříčku.
Ministerstvo zdravotnictví letos schválilo národní antibiotický program zaměřený na komplexní prevenci a kontrolu antibiotické rezistence. Ta je také tématem blížícího se českého předsednictví EU. Rozumné nakládání s antibiotiky je cestou, jak zachovat jejich účinnost. Ministerstvo připravuje webovou stránku pro veřejnost s radami, co může pacient udělat, aby rezistence nestoupala.
V letech 2001 až 2006 ambulantní spotřeba antibiotik v Česku mírně klesala až na 16 definovaných denních dávek (DDD) na 1000 obyvatel a den, a to z hodnot, které se koncem 90. let pohybovaly kolem 19 až 20, přičemž ještě počátkem 90. let to bylo jen 14. Tomu odpovídají i změny rezistence. Od roku 2001 postupně klesala rezistence původce angíny vůči makrolidům z 16 na devět procent, v posledních dvou letech mírně stoupla.
Nejvýhodnější antibiotickou politiku pro nemocnice hledá evropský projekt pod patronací Rakouska. Vedle Česka se ho účastní Belgie, Německo, Itálie, Slovinsko, Slovensko, Maďarsko a Polsko. V ČR ho koordinuje Nemocnice Na Homolce a účastní se ho dalších pět významných nemocnic.
Nemocnice Na Homolce zahájila systematický antibiotický program v roce 1997, za čtyři roky klesly náklady na antibiotika na třetinu původní hodnoty, aniž se omezila péče. Audity v chirurgických oborech pomohly omezit nadbytečné preventivní podávání antibiotik, aniž se zhoršila kvalita péče. Infekčních komplikací dokonce ubylo.
O rozumné předepisování antibiotik usilují také praktičtí lékaři. Předsedkyně pediatrické společnosti Hana Cabrnochová ČTK řekla, že z 2000 pediatrů dělá čtvrtina test, který z kapky krve potvrdí, zda je nemoc bakteriálního původu a jsou nutná antibiotika. Test hradí zdravotní pojišťovny. Regulace vedou lékaře k tomu, že dělají test sami a neposílají vzorek krve do laboratoře. Výsledek mají obratem a mohou hned začít léčit. Navíc nemusejí odebírat krev ze žíly, stačí kapka krve z prstu.
Pediatři auditují ve spolupráci s mikrobiology své předepisování antibiotik. Kontrolují si, zda nepředepisují jinak než kolegové nebo mají jiné spektrum antibiotik, více se tím pádem nad předepisováním zamýšlejí.
ČTK
