Proč pěstovat mátu?
Máta peprná je oblíbená léčivka, kterou je velmi snadné vypěstovat. Je však potřeba dát si pozor na to, aby se vám nerozmnožila příliš mnoho. Zvládá totiž přežít i v poměrně nepříznivých podmínkách stejně jako například kopřiva. Někteří zahradníci ji proto považují spíše za plevel. Nicméně stále má tato rostlina mnoho příznivců, kteří na ni nedají dopustit pro její zdraví prospěšné účinky.
Nejčastěji se pak tato bylinka používá při zažívacích potížích, bolestech břicha nebo při nadýmání. Dokáže ale také zmírnit příznaky nachlazení, jako jsou například bolesti hlavy, rýma, bolest v krku a kašel. Obvykle se proto popíjí ve formě čaje nebo se používá k inhalaci, jelikož jednou z jejích hlavních účinných látek je mentol. Ten pomáhá uvolnit nosní dutiny, díky čemuž se pak pacientovi lépe dýchá.
Máta peprná má však široké využití také v kuchyni. Stala se oblíbenou ingrediencí do některých alkoholických i nealkoholických koktejlů, jako je například mojio, Champagne julep nebo třeba domácí ledový čaj. V létě si z ní pak můžete vyrobit také osvěžující zmrzlinu nebo ji přidat do dortových krémů či použít jako dekoraci na různé dezerty. [1, 2, 3]
Jak se máta peprná pěstuje?
Zaujaly vás léčivé vlastnosti máty peprné a chtěli byste si tuto aromatickou bylinu sami vypěstovat? V tom případě vás jistě potěší, že daná rostlina nevyžaduje žádnou speciální péči. Vybírat navíc můžete z celé řady zajímavých kultivarů, které jsou dostupné v zahradnických prodejnách i na internetu. Mezi oblíbené odrůdy patří například:
- máta citronová (Mentha piperita var. Citrata),
- máta mandarinková (Mentha piperita „Tachi“),
- máta pomerančová (Mentha piperita „Granada“),
- máta bergamotová (Mentha piperita var. Citrata „Bergamot“),
- máta čokoládová (Mentha piperita „Chocolate“),
- máta peprná „English Peppermint“,
- máta švýcarská (Mentha piperita „Swiss“),
- máta grepová (Mentha piperita „Aura“).
Jak zvládá máta pěstování na našem území? Jelikož se poměrně bujně rozrůstá, je praktické ji pěstovat v nádobě (větší květináč nebo truhlík), a to buď na balkoně, na okenním parapetu nebo i na zahradě. Všechny máty jsou vlhkomilné a vyžadují dostatečnou pravidelnou zálivku. Nejlépe se jim daří v polostínu, ale pokud jim dopřejete dostatek vláhy, vydrží i na sluníčku.
Pokud jde o vhodnou půdu, ta by měla být dobře propustná a případně obohacená o rašelinu a vylehčená malým množstvím písku. Nejjednodušší je pak pěstování odkopků, protože se máta peprná množí vegetativně. V období od dubna do září stačí odtrhnout kousek trsu ze stávající rostliny a poté ho zasadit do připraveného květináče. K množení ovšem slouží i vrcholové řízky.
Vzhledem k tomu, že se máta v dobrých podmínkách rychle rozrůstá do šířky, často je nutné její rozpínání omezit. Máta v květináči pak potřebuje pravidelnou zálivku a během letních měsíců je dobré několikrát tuto bylinu přihnojit organickým hnojivem. Před zimou se doporučuje rostlinu sestřihnout, a pokud je na záhonku, přikrýt ji vrstvou listí, chvojí nebo mulčovací kůry. Pěstujete-li mátu v květináči, přezimuje na chladném, tmavém místě. [4, 5, 6, 7]
Sběr a sušení máty peprné
Z máty peprné se sbírají jak listy, tak i nať, přičemž sklizeň probíhá v období od června do září. Listy z rostliny je možné otrhat přímo na zahradě, nebo lze celou nať odřezat srpem či nožem a listy z ní otrhat až doma. Pokud chcete sklízet a zpracovávat nať máty, je potřeba tak učinit ještě před rozkvětem, to znamená přibližně na začátku května. Nejvyšší množství silic rostlina obsahuje, když svítí slunce, proto její sběr provádějte za slunečného počasí.
Po sklizni a otrhání listů následuje sušení byliny. To se provádí buď na lískách, nebo na sítech. Aby jednotlivé části rostliny dobře proschly a nezplesnivěly, je nutné je dobře rozprostřít. Listy máty se suší v maximální vrstvě do 5 cm, nať máty může být ve vrstvě dosahující až 10 cm. Místo sušení pak musí být vzdušné a stinné. Obvykle se proto bylina suší v sušárně s umělým teplem nebo například na suché půdě. Čas od času je přitom potřeba části rostliny prohrábnou a načechrat, aby se k nim dostal vzduch.
Dobře prosušenou bylinu je pak vhodné skladovat v papírových nebo jutových sáčcích. Někdo ji uskladňuje také do různých uzavíracích nádob, nicméně tato volba není příliš šťastná, neboť kvůli nedostatku vzduchu se v nádobě může začít tvořit plíseň. Bylinu napadenou plísní už pak není možné konzumovat a je nezbytné v takovém případě zlikvidovat celý obsah nádoby. [8, 9, 10]
Zdroje: bylinkyprovsechny.cz, bylinky.info, gardenersworld.com, bonnieplants.com, rhs.org.uk, almanac.com