Asi si pochvaluje, jaký to vyťal políček TOP 09, která si s vlastním ministrem pohrává jako kočka s myší. V rivalském opojení ale premiér nedocenil problém, který může triumfální minuty proměnit v noční můru.
Organizování hromadných výpovědí doktorů státních nemocnic, soustředěných do jediného okamžiku, je vydírání par excelence. Tentokrát jsou ale za ním mladí lékaři, kteří netrpí sametovými sentimenty starších ročníků. A jejich odhodlání vydupat si tři miliardy korun na platy může být nakažlivé. A vskutku by se mohlo stát, že počátkem roku se leckterá státní nemocnice propadne do stavu ochromení.
Takhle pojatá rebelie by nebyla stávkou, za niž by lidé spílali doktorům. Ale vyvoláním „nedostatku pracovních sil“, z něhož bude veřejnost vinit hlavně vládu a jejího premiéra. Doktoři přitom dobře vědí, že brány k návratu zůstanou dokořán.
Samozřejmě je správný argument, že nelze v čase recese zvýšit platy lékařům, když vláda škrtá ve mzdách státních zaměstnanců. Za tímhle štítem se ale těžko může skrýt kabinet, který právě zvýšil učitelské mzdy. A mezi nástupnickými platy středoškolských kantorů a doktorů z nemocnic na krajích menších měst není velký rozdíl.
Premiér připomněl, že zvýšení platů může přivést jen reforma zdravotnictví. Také Nečas je ale součástí garnitury, která po dvacet let nesebrala k reformám odvahu. A cynicky spoléhala na loajalitu lékařů, kteří budou levně léčit její voliče a platit za to mzdovou podvýživou. Jestli teď přichází generace lékařů, která se s tím odmítá smířit, má na svou rebelii plné právo.
Celý komentář si můžete přečíst na serveru iHNED.cz nebo ZDE.