Plzeň - „Převody na akciové společnosti jim i kraji velmi pomohly,“ řekl šéf agentury CRA Rating Agency Petr Vinš. Zcela přesná čísla ještě neměl k dispozici.
„Hodnotící zpráva uvádí, že došlo za rok k patrnému zlepšení a že krok přechodu nemocnic na obchodní firmy byl správný - jak ve vztahu k rozpočtu kraje, tak ve vztahu ke stabilitě těch nemocnic,“ uvedl ekonomický náměstek hejtmana Vladislav Vilímec.
Ztráta je pouze v Klatovech
Jediná nemocnice, jež je dosud v mírné ztrátě, je klatovská. Kraj ji před dvěma lety přebíral s dluhy kolem sta milionů korun, dnes je podleVilímce její hospodaření stabilizováno. „Pokud nemocnice dosahují nějaké ztráty, tak to nepřesahuje objem odpisů, takže to není věc, která by komplikovala jejich platební schopnost,“ dodal Vilímec.
Problém nadále zůstává v systému financování zdravotnictví, kdy nemocnice dostávají platby pozadu. Podle radního se hospodaření nemocnic po transformaci stalo čitelnějším. „Každý dodavatel vnímá, že má co do činění s organizací, která má majetek a je schopna závazky platit,“ sdělil Vladislav Vilímec.
Žádné oddělení se nerušilo
Nemocnice nezrušily žádná oddělení, stále mají 1200 lůžek. Nová právní forma, díky níž zůstaly bez dluhů, umožnila některým přežít. Pokud by například rokycanská nemocnice nebyla akciovou společností a musela by zaplatit pokutu, kterou nyní vymáhá finanční úřad, zřejmě by skončila.
Pokutu a penále 113 milionů korun za špatné vyúčtování investičních dotací nyní ale finanční úřad vymáhá po příspěvkové organizaci Nemocnice Plzeňského kraje, právním nástupci bývalých okresních nemocnic.
„Je tu lepší nálada. Po letech známe ekonomiku a víme, kolik máme dluhů. Dodavatelé už se na nás nedívají jako na bezednou studnu,“ konstatoval dlouholetý lékař klatovské nemocnice, která je se 400 lůžky největší nemocnicí v kraji s velkou spádovou oblastí.
Další nemocnice jsou v Horažďovicích, Stodu, Domažlicích, Rokycanech a Plané. „Tyto nemocnice mají svůj dlouhodobý územní smysl, pokud budou dělat dobrou okresní medicínu a budou mít vyrovnané hospodaření,“ prohlásil hejtman Petr Zimmermann.
REAKCE ČTENÁŘŮ Zdraví.Euro.cz
Ivo Filouš
zajímalo by mne, zda se mohou manžeři těchto nemocnich pochlubit i zachováním stejné platové úrovně jako za časů příspěvkové org/tj.z.č.143/,tak jak se chlubí vyrovnaností rozpočtu. Pokud vyrovnali rozpočet snížením mzdových nákladů, tak to může takový „ekonomický zázrak“dělat každý absolvent pomocné školy.
ČTK
MUDr.František Jurek
Ekonomické informace předložené v tomto článku jsou více než zavádějící a
jen dále zkreslují současnou ekonomiku českého zdravotnictví, resp.
nemocnic. Jako ředitel nemocnice s miliardovým obratem si jen ztěží dovedu
představit umoření 100 milionového dluhu nemocnice, jejíž roční obrat
odhaduji na 400 mil. Kč. Formulace, že ztráta nepřesahuje objem odpisů je
úsměvná, protože pokud nezapočteme odpisy do nákladů, pak jsme všichni v
docela slušném „zisku“. Ale na druhé straně, z jakých peněz pak bude
citovaná nemocnice obnovovat majetek, a to nejen starou zdravotnickou
techniku, kterou z používání vylučují atomový zákon a zákon o
zdravotnickém prostředku, ale i jistě nutné opravy budov a
nezdravotnických technologií. Spokojenost s popsanými ekonomickými
výsledky může totiž vést k tak značné „vnitřní zadluženosti“ nemocnic, že
nejen, že fyzicky zestárnou, ale doslova se rozpadnou. Problematika
investic je v českém zdravotnictví nejméně stejně důležitá, jako jsou
řádné smlouvy se zdravotními pojišťovnami neboť úhrada za zdravotnické
výkony na krytí potřebných investic nestačí.