Slabší stránkou je prý dlouhodobá medicína, jak zmínil v Interview ČT24. „Není lepší a horší medicína, nicméně u nás trochu schází ta dlouhodobá medicína, která pacienty doléčuje, vrací do normálu,“ hodnotí Pirk.
České zdravotnictví je podle mnohých dlouhodobě podfinancované. Nedostatek peněz je ale kompenzován kvalitou českých lékařů, kterých si cení nemocnice v mnoha zemích. Uznání v oblasti obličejových transplantací si získal třeba Bohdan Pomahač. Zástupcem špičkového pracoviště v ČR je právě pražský Institut klinické a experimentální medicíny, který ročně provede dvě třetiny transplantací. Podle Pirka je škoda, že podobných pracovišť, zejména pro dlouhodobou léčbu, nemá ČR více.
Například v léčbě srdečních a cévních nemocí se českým pacientům podle Pirka dostává lepší péče než ve Velké Británii. Klíčem je prý vytíženost lékařů podle hesla čím více, tím lépe. Provádět drahé operace ve větším množství si ale mnohé nemocnice dovolit nemohou.
„Česká kardiologie je ohromná. Léčba akutních infarktů myokardu je u nás na neuvěřitelné úrovni. Na druhé straně jsou některé nemocnice, které tak špičkovou úroveň nemají. Je to otázka toho, že ta akutní medicína je strašně drahá a musí se dělat v dostatečné frekvenci,“ soudí Pirk.
Pražský IKEM nedávno seznámil veřejnost s jediným mužem na světě, který žije bez srdce – respektive s umělým srdcem. Jeho krevní oběh už téměř půl roku pohání dvě mechanická čerpadla. Každé obsahuje turbinu, která žene krev z cév a zpět do aorty. Čerpadla tak imitují práci srdečních komor. Turbina, pomocí které levé čerpadlo vhání krev do hlavní tělní tepny, se točí až 10tisíckrát za minutu. Pacient ale přesto zažívá zvláštní pocit. Necítí obvyklý tlukot srdce ani nemůže nahmatat tep…
Jakub Halík byl ještě před několika měsíci fyzicky zdravý hasič z Neratovic. Náhle ale zkolaboval a v IKEMu si vyslechl nepříjemnou diagnózu. „On měl zhoubný nádor v srdci, který byl opravdu silný, a z učebnic víme, že bez zásadního zákroku to žádný pacient nepřežije déle než rok,“ popisuje kardiochirurg.
Lékaři proto postavili Halíka před novou nabídku – operaci, která je sice unikátní, ale s nejistým výsledkem. O něco podobného se totiž v minulosti pokusili pouze lékaři v americkém Texasu a pacient jim po týdnu zemřel. „Já jsem to s ním probral a dal jsem mu studii případu z Texasu, aby si ji přečetl. On se o tom ještě poradil s rodinou. Pak už byla odpovědnost na nás, aby to dobře dopadlo,“ zmiňuje Pirk.
Tým kardiochirurgů z pražského IKEMu měl v té době za sebou více než sto implantovaných čerpadel, které nahrazovaly pouze levou část komory. V případě pana Halíka ale museli celé srdce kompletně nahradit dvěma čerpadly. Operace trvala 8 hodin, hlavně kvůli vyladění obou čerpadel. „Ještě večer jsme to museli jednou poupravit, aby to fungovalo tak, jak jsme si představovali, protože v tomhle nám nikdo na světě nemohl poradit,“ přiznává Pirk.
Po uplynutí téměř 6 měsíců od operace už Halík s oblibou chodí na procházky do okolí IKEMu. Pravidelný režim vyplňuje čekání na vhodného dárce srdce. Kvůli neustálé kontrole chodu čerpadel musí dál zůstat v nemocnici.