Zpracování anamnestické složky vyžaduje profesionální znalosti a dovednosti z jednotlivých konceptů a modelů, aby navrhované plány péče obsahovaly a vystihovaly specifické potřeby klienta. Zvláště u seniorů se symptomy demence hraje plán péče důležitou roli pro kvalitu života seniora a kvalitu poskytované péče.
Pokud sestra adekvátně zpracuje složku anamnestickou včetně biografie a následně využije diagnostický algoritmus prof. E. Böhma k rozlišení stavu potřeb klienta s následným vyhodnocením stupně regrese, teprve tehdy může zpracovat individualizovaný plán péče pro seniora. Rozhodnutí, jakou formu péče je nutné zvolit, je určeno na základě výsledků diferenciálně-diagnostického skóre. (obr. 1 a 2)
Aktivizační péče: Plán péče je zaměřený na aktivizační intervence a je poskytovaný seniorovi ve fyziologickém stáří.
Reaktivizační péče: Je určena seniorovi v prvním a druhém stadiu demence.
Bazálně stimulující péče: Je vhodná především pro klienty ve třetím stadiu demence.
Například ošetřovatelská diagnóza 00127 Porušená interpretace okolí zaměřená na změny orientace klienta časem, místem, osobou a situací, vyžaduje plán péče naprosto individuální. Určení cílů musí být realistické, konkrétní, jasné a srozumitelné pro všechny členy týmu a také následné zhodnocení, tzn. pravidelná evaluace plánů péče nám zpětně reflektuje dosažení vytyčeného cíle.
Pro správné stanovení ošetřovatelského cíle hledáme vždy odpověď na následující otázky:
* Čeho chceme u klienta dosáhnout? * Jak poznáme, že jsme dosáhli vytyčeného cíle?
Hodnocení výsledků kontinuálně poskytované péče je nutné najít v ošetřovatelské dokumentaci klienta, a to v denních záznamech, kde je popsána reakce klienta na poskytované intervence. Dalším informačním zdrojem je ošetřovatelské skóre, ve kterém je hodnocena soběstačnost klienta, jež je také zpětným zrcadlem efektivity péče. (tab.)
Hodnocení výsledku poskytované péče se provádí písemnou formou jako závěrečný díl plánu péče, tzv. evaluace. Pravidelnou korekci plánů péče provádí sestra nebo klíčový pracovník, a to v dlouhodobé péči – podle potřeby, pokud se změní stav klienta, nebo 1krát za měsíc. Podle americké asociace sester pro dlouhodobou péči je možné evaluovat plány péče při stabilním stavu klienta 1krát za dva měsíce.
Další formou hodnocení plánů péče a efektivity péče je ošetřovatelská vizita, kterou provádí vedoucí ošetřovatelského úseku s primární sestrou (klíčovým pracovníkem). Vizitu rozdělujeme na aktivní a pasivní, kde rozhodující složkou je účast klienta.
Aktivní ošetřovatelská vizita: klient + pracovník v přímé péči + dokumentace Aktivní ošetřovatelská vizita je instrumentem pro participující péči, tzn. podporu aktivity klienta.
Pasivní ošetřovatelská vizita: tým + dokumentace
U pasivní ošetřovatelské vizity dochází k selekci – kategorizaci – klientů na klienty problematické a neproblematické, stanovené pouze na základě zážitků týmu.
Ošetřovatelská vizita jako pracovní instrument k zabezpečení kvality poskytované péče
1. Co je vizita v přímé péči? 2. Jaký je cíl, kde hledat problematiku? 3. Provedení vizity a její hodnocení 4. Rezultát
Ad 1: Co je vizita v přímé péči?
Ošetřovatelská vizita je pravidelná návštěva pracovníka v přímé péči u klienta s rozhovorem o jeho plánu péče, sloužící k vyřešení jeho problémů. * Společné stanovení cílů, kontrola provedené péče a dokumentace.
* Vizita jako pracovní instrument k zabezpečení kvality znamená hledat neznámé a zatím neodhalené problémy klienta a také týmu. * Vizitou signalizuje pracovník v přímé péči svůj zájem o klienta. * Hledání nových možností jak poskytovat péči inovačním způsobem. * Popis nových způsobů péče.
Ad 2: Jaký je cíl, kde hledat problematiku?
* Nová formulace cílů a popisu práce. * Vizita není kontrola, ale forma spolupráce, funkce poradce, manažera a pomocníka. Řešení sporadických problémů, poradce pro konfliktní situace. * Kontinuita v managementu kvality péče. * Podpora odpovědnosti za poskytovanou péči s následným snížením faktoru anonymity při poskytování péče. * Podpora profesionálního myšlení, profesní soběstačnosti, samostatnosti, iniciace hledání nových řešení. * Kontinuita vztahu a komunikace pracovníka a klienta. * Spokojenost pracovníka s efektem péče. * Spokojený klient, rodina. * Zvláště důležité je, aby každý klient byl příjemcem kompetentní, individualizované a profesionálně poskytované péče.
Ad 3: Provedení vizity a její hodnocení
Jak se vypracovává ošetřovatelská vizita? Jaké otázky pokládáme klientům a na co se ptáme pracovníků v přímé péči? Vypracování společného konceptu vizity s týmem.
Jak často: 1krát za měsíc 60 minut. Kdo se účastní: vedoucí pracovník, staniční sestra a pracovník v přímé péči.
Fáze vizity:
a) Předběžný rozhovor u předání služby – pasivní ošetřovatelská vizita b) Vizita u lůžka – aktivní ošetřovatelská vizita c) Následný rozhovor – pasivní ošetřovatelská vizita ad a) Zde jsou určeni klienti pro vizitu na základě rozhovoru společně v celém týmu – každý může doplnit neznámé problémy a upozornit na danou problematiku při poskytování péče, zda jsou objasněny a správně stanoveny jednotlivé ošetřovatelské diagnózy. ad b) Staniční sestra představí klienta, který je předem informován o průběhu vizity. (Doporučení: nepokládat otázku: Proč jste tady nebo Jak se vám vede? Ale: Jak jste prožil u nás jeden den?)
Je také doporučeno oslovovat klienta celým jménem jako účastníka týmu. Umění vizity u lůžka spočívá v efektivní komunikaci, konstruktivní výměně informací, ve schopnosti poradit. (Nedostatečnou komunikaci nahrazuje schopnost pozorovat – profesně a lidsky.) Pozor na pouze pasivní účast klienta. Návaznost péče znamená také spolupráci s rodinou. ad c) Následný rozhovor má upřesnit a reflektovat informace získané při vizitě. Vizita musí mít výsledek, tzn. výslednou hodnotu, jinak je pro tým zdrojem negativního postoje a reakce.
Nutno sledovat tyto body:
* Získala vedoucí sestra relevantní údaje, které může využít pro podporu týmové spolupráce, organizační strukturu, pro následné semináře? * Jaké ideje a návrhy vzešly z týmu? * Jaké konkrétní ošetřovatelské intervence byly evokovány a následně využity v praxi? * Jaké má vizita konsekvence a následky pro klienta, pro klíčového pracovníka, pro tým a pro organizaci práce? * Jsou adekvátní stupně soběstačnosti v korelaci s následným personálním klíčem? * Kontrola cílů plánů v souvislosti s hodnocením péče. * Které pozorovatelné účinky péče jsou markantní a také které jsou zdokumentovány? * Musí být pozván specialista, např. stomická sestra, pro vyřešení odhalené problematiky. * Které semináře a školení jsou potřebné, abychom hovořili stejnou řečí a používali jednotnou terminologii v plánech péče a celkové dokumentaci?
Ad 4: Rezultát
Smysluplná organizace práce je základním předpokladem, podmínkou pro udržení a zlepšení kvality poskytované péče: * Komplexní vhled do péče, tím může tým adekvátně zlepšit dokumentaci a argumentovat potřebnost jednotlivých intervencí v přímé péči.
* Získání podkladů pro nutnost dostatečného množství personálu, vzdělanost personálu. * Cílená odezva na potřeby týmu a jednotlivců. * Nová zkušenost klienta a týmu. * Iniciace nutné změny organizace práce. * Kompetentní a profesní hodnocení kvality a kvalifikace pracovníků. * Týmem zvolený cyklus vzdělávacích seminářů. * Podklady pro potřebnost zdravotnických pomůcek. * Transparentnost pracovních stereotypů.
V současnosti se mění role vedoucího pracovníka, ale také personálu. S novými požadavky plynoucími ze zákona, ale také ze strany klientů se mění celá struktura poskytovaných služeb v oblasti dlouhodobé péče, a právě vizita evokuje pozitivní, ale i negativní odezvu. V péči je nutná věcná kritika, ale také pozitivní propagace péče, pro kterou potřebuje vedoucí pracovník právě tento celkový obraz o poskytovaných službách v instituci, o jejich kvantitativním a kvalitativním efektu. Také personál v přímé péči má možnost formou ošetřovatelské vizity obhájit své plány péče a hodnocení efektu péče. (obr. 3) V rámci cyklu seminářů Aktivizace seniorů s využitím prvků biografie klienta, pořádaným Národním centrem ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně (NCO NZO, www.nconzo.cz), je možné si prohloubit tyto znalosti a vědomosti v oblasti plánování péče se specifickým zaměřením na geriatrii a gerontopsychiatrii.
Co je ošetřovatelská vizita a jak se s ní konkrétně pracuje – efekt, výstupní hodnoty pro klienta, personál, péče a její následné postupy ovlivňující efekt ekonomický, časový a pracovní proces. Schéma na obr. 3 ukazuje základní články instrumentu ošetřovatelské vizity, kterým se podrobněji budeme věnovat příště.
PhDr. Eva Procházková, Caritas Wien, Rakousko NCO NZO Brno (eva.prochazka@a1.netz)